GEMINI - sdružení dětí, mládeže a dospělých popularizuje antickou pederastii?

Sekce

Rychlé zprávy

Zákon nabídky a poptávky a podíl gayů na zneužívání dětí

Na internetu se nacházejí dva dobře zpracované materiály, ze kterých se dají vyčíst informace o rozsahu zneužívání dětí gayi.

Pavel Čermák

Gemini, sdružení dětí, mládeže a dospělých se ve své činnosti inspiruje antikou, jak sami uvádí na svých webových stránkách:

A je to antika, kdo na vrchol umění staví lidské tělo, jeho zobrazení a napodobení, odhalování jeho skryté krásy, dokonalost křivek a tvarů. Právě antická kultura v obdivu k lidskému tělu nabádá občany své obce či republiky k pravidelné očistě těla v lázních, kde každý odkládá svůj šat a kde císař nebo bohatý patricij není k rozpoznání s prodavačem z trhu nebo hrnčířem.

V době svého vzniku v roce 1977 se sdružení dětí a mládeže GEMINI rozhodlo utvářet svou činnost podle antického ideálu kallokagathia (z řeckého kallos - krásný a agathos - dobrý). Jedná se o výchovný a občanský ideál starých Řeků, který sledoval harmonický rozvoj ducha i těla. Rozvoj, který ve starém Řecku měl na starosti zprvu paidagogos (bohatou rodinou vlastněný, vzdělaný a tak trochu lepší otrok, který měl na starosti péči o mladého člověka) a později moudrý zralejší člověk, který byl mladému vzorem a průvodcem na cestě dospívání.


Na první pohled takové řeči o inspiraci starověkým Řeckem vypadají vznešeně. Na internetu jsem však našel již dva případy, kdy v GEMINI došlo k homosexuálnímu zneužívání dětí. Vzbuzuje to obavy, že obdiv k lidskému tělu v GEMINI nabývá homoerotické podoby a že je podporován zájem o sex s dětmi a dospívajícími v duchu pederastie antického Řecka, často připomínané v publikacích propagujících homosexualitu. Mohli se však inspirovat i novodobými idejemi, jako třeba Jugendkultur a Pädagogischer Eros Gustava_Wynekena, který byl též odsouzen za pederastii.

Jen pro pořádek připomínám, že první část slova pederast pochází z řeckého pais = dítě, chlapec, podobně jako ve slovech pedofil a pediatr. Významy slov pederast a pedofil se do značné míry překrývají, avšak pediatr děti léčí.

 

Táborový vedoucí Martin Semerád

Novinky.cz 13. 3. 2014 informovaly, že táborový vedoucí Martin Semerád (26) dostal za sexuální zneužívání nezletilých chlapců dva roky vězení s podmíněným odkladem na tři roky a pětiletý zákaz práce s dětmi. Semerád se proti rozsudku na místě odvolal. Novinky dále popisují případ:

Podle soudu se měl Semerád trestné činnosti dopustit v roce 2007 a 2008 během tábora u Kosího potoka na Tachovsku. „V prvním roce pohlavně zneužil jednou dva chlapce a v druhém jednoho, a to šestkrát,“ řekl předseda senátu Miroslav Vajgant.

Soud vycházel především z výpovědí poškozených. „Neměl jsem důvod jim nevěřit, navíc ze znaleckého posudku nevyplynulo nic, co by zpochybňovalo jejich věrohodnost. Nezjistili jsme, že by vůči obžalovanému měli nějakou zášť, nebo jiný důvod, proč lhát a vystavit ho tak trestnímu stíhání. Naopak někteří poškození o tom původně ani mluvit nechtěli,“ uvedl soudce.

Semerád jakoukoliv vinu popřel. Řekl, že kluci byli spokojení, a proto obvinění nechápe. Podle státního zástupce se chlapci sexuálním atakům fyzicky ani verbálně nebránili a trpěli je ze strachu z obžalovaného. „Byl pro ně nejen kamarádem, ale hlavně autoritou. Jeho jednáním ale byli zaskočeni,“ upozornil žalobce.

Oba tábory organizovalo pražské občanské sdružení Gemini. „Jsem z toho v šoku. Martin je můj kamarád. Teď vám nejsem schopen vůbec nic říci,“ reagoval Karel Karafiát z vedení Gemini, které jako samostatný právní subjekt existuje třiadvacet let.

 

Admirál V. K. – nejvyšší autorita GEMINI

Celé jméno bývalého admirála GEMINI V. K., ani žádnou jeho fotografii bohužel neznám, abych je mohl zveřejnit jako varování pro rodiče, vedoucí chlapeckých oddílů a ostatní, kteří by mohli zabránit jeho případnému dalšímu řádění.

Admirálovi V. K. byly prokázány tři případy zneužívání chlapců ve věku třinácti a necelých čtrnácti let, jichž se dopustil v letech 2002, 2003 a 2004. Soud konstatoval, že spáchal

všechny tři trestné činy ve funkci tzv. admirála, kterou zastával v GEMINI, o.s., sdružení dětí, mládeže a dospělých, a která v tomto sdružení představovala nejvyšší autoritu“.

Dále soud upozornil na nebezpečí homosexuálního zneužívání, které vyplývá ze samotné povahy a způsobu práce oddílů, jako jsou ty zřizované GEMINI:

„Zneužití závislosti poškozených spočívalo v tom, že byli na obviněného v dané konkrétní situaci odkázáni ve zvýšené míře vyplývající z toho, že byli vzdáleni od svých rodin, že se nacházeli uvnitř společenství, které bylo ovládáno dominantní autoritou obviněného.“

V rozsudcích je možné se dočíst, že chlapci se většinou hned z počátku proti zneužívání ohradili a odmítli jej. Kdoví, kolik však bylo těch, kterým k tomu chyběla rozhodnost. Mnozí chlapci podlehnou, protože sexuální vzrušení a ejakulace jsou samy o sobě velmi příjemným zážitkem. Jak vidíme z jiných případů, tak někteří homosexuální pedofilové (nepochybně i heterosexuální) kromě zneužívání promítají chlapcům pornofilmy a podávají alkohol nebo jiné návykové látky. Půjde si zvědavý chlapec v pubertě stěžovat rodičům, že mu vedoucí oddílu dovolil dívat se na pornofilm, pít pivo, kouřit marihuanu? Jeho jedinou vrozenou predispozicí může být geneticky daná o trochu vyšší hladina testosteronu.

Admirál V. K. byl odsouzen k trestu odnětí svobody na dva roky, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu na čtyři roky, a k trestu zákazu veškerých činností souvisejících s prací s dětmi a mladistvými na deset let.

GEMINI je od roku 2013 spoluzakladatelem CEDU (Centrum pro demokratické učení), které bylo dříve vzdělávací sekcí GEMINI. Rozsáhlé aktivity CEDU jsou vidět na následujícím obrázku a naznačují, v jak velkém prostoru by se pederastní ideologie mohla šířit, pokud by proti této ideologii a jejím zastáncům nebyly podniknuty rázné kroky:

CEDU

Čtyři okruhy aktivit CEDU, jehož spoluzakladatelem je GEMINI. V GEMINI došlo ke dvěma veřejně známým případům zneužívání dětí homosexuály. Jeden z nich dokonce padá na vrub admirála, který v této organizaci představoval nejvyšší autoritu.


Vůbec nepřekvapuje, že GEMINI spolupracuje na některých projektech též s organizací Člověk v tísni, která svojí lživou propagandou napomáhá homosexuálům, aby se mohli sexuálně uspokojovat na dětech.

Vzhledem k tomu, že jsou to již dva veřejně známé případy pedofilie v GEMINI, které se hrdě hlásí k odkazu antického Řecka, známého rozbujelou pederastií, bylo by na místě, aby GEMINI uvedlo, jaká opatření proti zneužívání dětí homosexuály byla přijata. Zatím jsem však na jejich stránkách nenašel jedinou zmínku. Viceadmirál GEMINI Karel Karafiát prohlásil o homosexuálním pedofilovi Martinu Semerádovi, že je to jeho kamarád. Že by si nevšiml ničeho zvláštního, pokud jde o sexuální orientaci kamaráda?

Na závěr přikládám dva rozsudky, ve kterých je podrobný popis zneužívání chlapců admirálem GEMINI a ze kterých je také vidět, jak je těžké odsoudit homosexuála, byť se jedná o pouhý podmíněný trest:

_____________________________________________________________________________

7 Tdo 1212/2012
Datum rozhodnutí: 24.10.2012
Dotčené předpisy: tr. zák.


7 Tdo 1212/2012-30

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 24. 10. 2012 dovolání obviněného V. K. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 5. 2012, sp. zn. 9 To 194/2012, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 5 T 108/2011 a rozhodl t a k t o :

Podle § 265k odst. l tr. ř. se z r u š u j e rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 16. 5. 2012, sp. zn. 9 To 194/2012.

Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 2651 odst. l tr. ř. se Městskému soudu v Praze p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 29. 2. 2012, sp. zn. 5 T 108/2011, byl obviněný V. K. uznán vinným trojnásobným trestným činem pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 1, 2 tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů) a odsouzen podle § 242 odst. 2 tr. zák., § 35 odst. l tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody na dva roky, jehož výkon byl podle § 58 odst. l tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu stanovenou podle § 59 odst. l tr. zák. na čtyři roky, a podle § 49 odst. l tr. zák. k trestu zákazu činnosti, a to veškerých činností souvisejících s prací s dětmi a mladistvými na deset let.

Podle zjištění Obvodního soudu pro Prahu 1 spáchal obviněný všechny tři trestné činy ve funkci tzv. admirála, kterou zastával v GEMINI, o.s., sdružení dětí, mládeže a dospělých, a která v tomto sdružení představovala nejvyšší autoritu.

Skutek, který Obvodní soud pro Prahu 1 posoudil jako první trestný čin, spočíval podle jeho zjištění v podstatě v tom, že obviněný přesně nezjištěného dne v době od 27. 10. 2002 do 2. 11. 2002 na zájezdu sdružení do Francie se v hotelu v Paříži ubytoval ve dvoulůžkovém pokoji s F. Ch., který byl v době zájezdu svěřen jeho dozoru, ležel s ním na dvoulůžku, po dobu asi 5 minut ho se zjevným sexuálním úmyslem osahával na těle, rukou mu stimuloval penis jako při masturbaci, vyptával se ho, zda ví, co to má mezi nohama, a když se od něho poškozený v rámci obranné reakce odtáhl, což obviněný pochopil jako výraz nesouhlasu, přestal se ho dotýkat (bod 1 výroku o vině).

Skutek, který Obvodní soud pro Prahu 1 posoudil jako druhý trestný čin, spočíval podle jeho zjištění v podstatě v tom, že obviněný přesně nezjištěného dne roku 2003 pozval do svého bytu v P., N., člena sdružení S. S., s tím, aby přišel o hodinu dřív, než začne promítání filmu, a že si bude moci zahrát počítačovou hru, tuto hru s ním také hrál, avšak v přestávkách ho vyzval, aby si k němu sedl na polštáře, a když to poškozený učinil, zneužil obviněný své autority a postavení výchovného pracovníka a se zjevným sexuálním úmyslem různými dotyky a lechtáním poškozeného pošťuchoval , snažil se jej dotýkat na různých místech těla, rukou mu zajížděl do kalhot až na holá třísla a zadek, což bylo poškozenému nepříjemné, a proto obviněnému sdělil, že mu tam sahat nesmí (bod 2 výroku o vině).

Skutek, který Obvodní soud pro Prahu 1 posoudil jako třetí trestný čin, spočíval podle jeho zjištění v podstatě v tom, že obviněný přesně nezjištěného dne v červenci 2004 na letním táboře sdružení v táborové sauně, zneužívaje své autority plynoucí z jeho věku a nejvyšší funkce ve sdružení, se zjevným sexuálním úmyslem osahával V. Ž., kterého nejprve drbal na zádech a poté mu zajel rukou mezi hýždě a prsty do konečníku, přičemž poškozeného toto jednání natolik zaskočilo a šokovalo, že se ani nestačil bránit (bod 3 výroku o vině).

O odvolání obviněného, podaném proti všem výrokům, bylo rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 16. 5. 2012, sp. zn. 9 To 194/2012. Podle § 258 odst. l písm. d), odst. 2 tr. ř. byl rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 zrušen ve výroku o vině obviněného trestným činem pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 1, 2 tr. zák. uvedeným v bodě 2 a ve výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. bylo nově rozhodnuto tak, že obviněný byl při nezměněných skutkových zjištěních uznán vinným trestným činem pohlavního zneužívání podle § 242 odst. l tr. zák. a odsouzen za tento trestný čin a dále za trestné činy, ohledně nichž zůstal rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 nedotčen, podle § 242 odst. 2 tr. zák., § 35 odst. l tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody na dva roky s tím, že výkon trestu odnětí svobody byl podle § 58 odst. l tr. zák. podmíněně odložen a zkušební doba byla podle § 59 odst. l tr. zák. stanovena na tři roky, a dále k trestu zákazu činnosti, a to veškerých činností souvisejících s prací s dětmi a mladistvými na deset let.

Obviněný podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze. Tento rozsudek napadl v celém rozsahu. Odkázal na důvody dovolání uvedené v § 265b odst. l písm. e), g) tr. ř. Pod dovolací důvod podle § 265b odst. l písm. e) tr. ř. zahrnul námitky směřující proti výroku o vině trestným činem pohlavního zneužívání podle § 242 odst. l tr. zák. V tomto ohledu vytkl, že byl uznán vinným, ačkoli trestní stíhání bylo nepřípustné, neboť bylo podle § 67 odst. l písm. c) tr. zák. promlčeno. V mezích dovolacího důvodu podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. namítl, že skutky, ohledně nichž Městský soud v Praze ponechal rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 beze změny, byly nesprávně posouzeny v otázce, zda poškození byli svěřeni jeho dozoru a zda zneužil jejich závislosti, a také v otázce intenzity posuzovaného jednání a sexuálního úmyslu. Mimo rámec dovolacího důvodu uplatnil námitky proti skutkovým zjištěním, která se stala podkladem výroku o vině, a proti tomu, jakým hodnocením důkazů soudy došly k těmto zjištěním. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 265i odst. 3, 4 tr. ř. napadený rozsudek i předcházející řízení a shledal, že dovolání je důvodné z hlediska dovolacího důvodu podle § 265b odst. l písm. e) tr. ř. a že v důsledku toho již není třeba zabývat se dovolacím důvodem podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř.

Podle § 265b odst. l písm. e) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže proti obviněnému bylo vedeno trestní stíhání, ačkoliv podle zákona bylo nepřípustné.

Skutek, který Městský soud v Praze posoudil jako trestný čin pohlavního zneužívání podle § 242 odst. l tr. zák., se stal přesně nezjištěného dne roku 2003. Trestní stíhání obviněného pro tento skutek bylo podle § 160 odst. l tr. ř. zahájeno usnesením policejního orgánu ze dne 7. 2. 2011 a poté, co státní zástupce z podnětu stížnosti obviněného zrušil toto usnesení, bylo trestní stíhání obviněného podle § 160 odst. l tr. ř. znovu zahájeno usnesením policejního orgánu ze dne 14. 4. 2011.

V ustanovení § 67 odst. l písm. c) tr. zák. bylo stanoveno, že trestnost činu zaniká uplynutím promlčecí doby, jež činí pět let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně tři léta. Pod toto ustanovení spadá i trestný čin pohlavního zneužívání podle § 242 odst. l tr. zák., na který byla stanovena trestní sazba odnětí svobody na jeden rok až osm let.

V ustanovení § 67 odst. 3 písm. b) tr. zák. bylo stanoveno, že promlčení trestního stíhání se přerušuje, spáchal-li pachatel v promlčecí době trestný čin nový, na který zákon stanoví trest stejný nebo přísnější. Účinky přerušení spočívaly v tom, že jím počala nová promlčecí doba (§ 67 odst. 4 tr. zák.). To má v posuzované věci význam v souvislosti s okolností, že obviněný spáchal v promlčecí době, a to přesně nezjištěného dne v červenci 2004, nový trestný čin pohlavního zneužívání posouzený podle § 242 odst. 1, 2 tr. zák. (bod 3 rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1). Tím se původní promlčecí doba přerušila a nejpozději od 31. 7. 2004 začala běžet nová promlčecí doba, která uplynula nejpozději dnem 31. 7. 2009.

Je tedy evidentní, že trestní stíhání obviněného pro skutek posouzený Městským soudem v Praze jako trestný čin pohlavního zneužívání podle § 242 odst. l tr. zák. bylo zahájeno po uplynutí promlčecí doby, tj. za situace, kdy trestnost činu zanikla. Trestní stíhání obviněného pro tento skutek bylo podle § 11 odst. l písm. b) tr. ř. nepřípustné. To však Městský soud v Praze přehlédl a uznal obviněného vinným, ačkoli správně měl jeho trestní stíhání pro tento skutek zastavit.

Nejvyšší soud proto z podnětu dovolání obviněného, pokud bylo podáno s odkazem na ustanovení § 265b odst. l písm. e) tr. ř., zrušil napadený rozsudek, zrušil také všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad, a přikázal Městskému soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Městský soud v Praze znovu rozhodne o odvolání obviněného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1.

Za tohoto stavu není třeba, aby se Nejvyšší soud dovoláním obviněného dále zabýval. Námitky, které obviněný uplatnil v souvislosti s dovolacím důvodem podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř., které směřovaly proti výroku o vině zbývajícími dvěma trestnými činy pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 1, 2 tr. zák., ohledně nichž zůstal rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 nedotčen, a které se týkaly hodnocení důkazů, skutkových zjištění a v návaznosti na to i naplnění znaků trestného činu ve vztahu k subjektivní stránce a ve vztahu k okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby, může obviněný primárně uplatnit v rámci odvolacího řízení jako řízení o řádném opravném prostředku a Městský soud v Praze je povinen se s těmito námitkami vyrovnat.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. října 2012
Předseda senátu: JUDr. Petr Hrachovec

http://kraken.slv.cz/7Tdo1212/2012

_____________________________________________________________________________

7 Tdo 565/2013
Datum rozhodnutí: 25.06.2013
Dotčené předpisy: § 242 odst. 1,2 tr. zák.


7 Tdo 565/2013-33

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 25. 6. 2013 o dovolání obviněného V. K. , proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2012, sp. zn. 9 To 194/2012, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 5 T 108/2011 t a k t o :

Podle § 265i odst. l písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného V. K. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :


Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 29. 2. 2012, sp. zn. 5 T 108/2011, byl obviněný V. K. uznán vinným trojnásobným trestným činem pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 1, 2 tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů) a odsouzen podle § 242 odst. 2 tr. zák., § 35 odst. l tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody na dva roky, jehož výkon byl podle § 58 odst. l tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu stanovenou podle § 59 odst. l tr. zák. na čtyři roky, a podle § 49 odst. l tr. zák. k trestu zákazu činnosti, a to veškerých činností souvisejících s prací s dětmi a mladistvými na deset let.

O odvolání obviněného, podaném proti všem výrokům, bylo rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2012, sp. zn. 9 To 194/2012. Podle § 258 odst. l písm. d), odst. 2 tr. ř. byl rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 zrušen ve výroku o vině trestným činem pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 1, 2 tr. zák. uvedeným v bodě 2 a v celém výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. bylo nově rozhodnuto tak, že za trestné činy pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 1, 2 tr. zák., jimiž byl uznán vinným v bodech 1, 3 rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1, byl obviněný odsouzen podle § 242 odst. 2 tr. zák., § 35 odst. l tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody na dva roky, jehož výkon byl podle § 58 odst. l tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu stanovenou podle § 59 odst. l tr. zák. na dva roky, a podle § 49 odst. l tr. zák. k trestu zákazu činnosti, a to veškerých činností souvisejících s prací s dětmi a mladistvými na deset let. Pro úplnost je třeba poznamenat, že trestní stíhání obviněného pro trestný čin pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 1, 2 tr. zák., jehož se měl obviněný dopustit skutkem uvedeným v bodě 2 výroku o vině, bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2012, sp. zn. 9 To 194/2012, zastaveno z důvodu uvedeného v § 11 odst. l písm. b) tr. ř., tj. proto, že bylo promlčeno.

Městský soud v Praze takto rozhodl o odvolání obviněného poté, co jeho rozsudek ze dne 16. 5. 2012, sp. zn. 9 To 194/2012, byl zrušen usnesením Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2012, sp. zn. 7 Tdo 1212/2012.

Obviněný podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2012, sp. zn. 9 To 194/2012. Podle výslovného textu dovolání obviněný napadl všechny výroky tohoto rozsudku, avšak z obsahu a smyslu jeho podání je patrno, že dovolání podal proto, že rozsudkem Městského soudu v Praze zůstal v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 nedotčen výrok o vině trestnými činy pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 1, 2 tr. zák. uvedenými v bodech 1, 3. Obviněný odkázal na důvod dovolání stanovený v § 265b odst. l písm. g) tr. ř. a v jeho mezích namítl, že poškození nebyli svěřeni jeho dozoru, že z jeho strany nešlo o zneužití jejich závislosti, že jeho jednání nemělo takovou intenzitu, aby šlo o trestný čin, a že u něho ani nešlo o sexuální úmysl. Mimo meze dovolacího důvodu obviněný uplatnil námitky, jimiž se snažil zpochybnit skutková zjištění, která se stala podkladem výroku o vině. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo zčásti podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř., a že pokud se opírá o námitky, které lze považovat za dovolací důvod, je zjevně neopodstatněné.

Podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Pokud jde o dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí, odpovídají dovolacímu důvodu jen takové námitky, v nichž se tvrdí, že skutkový stav zjištěný soudy nenaplňuje znaky trestného činu, kterým byl obviněný uznán vinným. Dovolacímu důvodu neodpovídají námitky směřující proti skutkovým zjištěním soudů. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení § 265b odst. l písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů.

Trestného činu pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 1, 2 tr. zák. se dopustil mimo jiné ten, kdo osobu mladší než patnáct let jiným způsobem než souloží pohlavně zneužil, spáchal-1i uvedený čin na osobě svěřené jeho dozoru, zneužívaje její závislosti.

Podle zjištění Obvodního soudu pro Prahu 1 spáchal obviněný oba trestné činy ve funkci tzv. admirála v GEMINI, o.s., sdružení dětí, mládeže a dospělých. Uvedená funkce představovala v tomto sdružení nejvyšší autoritu. Podle těchto zjištění, s nimiž se v napadeném rozsudku ztotožnil také Městský soud v Praze, spáchal obviněný
- první trestný čin v podstatě tím, že přesně nezjištěného dne v době od 27. 10. 2002 do 2. 11. 2002 na zájezdu sdružení do Francie se v hotelu v Paříži ubytoval ve dvoulůžkovém pokoji s F. Ch. , který byl v době zájezdu svěřen jeho dozoru, ležel s ním na dvoulůžku, po dobu asi 5 minut ho se zjevným sexuálním úmyslem osahával na těle, rukou mu stimuloval penis jako při masturbaci, vyptával se ho, zda ví, co má mezi nohama, a když se od něho poškozený v rámci své obranné reakce odtáhl, což obviněný pochopil jako výraz nesouhlasu, přestal se ho dotýkat (bod 1 výroku o vině),
- druhý trestný čin v podstatě tím, že přesně nezjištěného dne v červenci 2004 na letním táboře sdružení na Výrovském potoce poblíž obce B. u T. v táborové sauně, zneužívaje své autority plynoucí z jeho věku a nejvyšší funkce ve sdružení, se zjevným sexuálním úmyslem osahával V. Ž. , kterého nejprve drbal na zádech a poté mu zajel rukou mezi hýždě a prsty do konečníku, přičemž poškozeného toto jednání natolik zaskočilo a šokovalo, že se ani nestačil bránit (bod 3 výroku o vině).

Z uvedených zjištění vyplývá, že zákonné znaky trestného činu pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 1, 2 tr. zák. byly oběma skutky evidentně naplněny.

Jednání obviněného představovalo v obou případech citelný zásah do sexuální sféry každého z poškozených, přičemž z charakteru tohoto jednání a jeho intenzity je jasné, že takto bylo také motivováno. Obviněný narušil sexuální sféru obou poškozených v takové intenzitě, kterou předpokládalo ustanovení § 242 odst. l tr. zák. Poškozeného F. Ch. obviněný na dvoulůžku v hotelovém pokoji osahával, což provázel slovním projevem směřujícím k jeho pohlavnímu orgánu, a nakonec toto jednání obviněného přerostlo v manipulaci s penisem poškozeného jako při masturbaci. Poškozeného V. Ž. se obviněný v táborové sauně nejprve dotýkal na zádech pohyby odpovídajícími drbání s tím, že toto jeho jednání vyvrcholilo zasunutím prstů do konečníku poškozeného. Pokud obviněný odkazoval na č. 17/1982 Sb. rozh. tr., je třeba konstatovat, že zde byl vysloven právní názor, podle kterého jsou mimo dosah ustanovení § 242 odst. l tr. zák. jen méně závažné formy jednání, které typicky spočívají např. v jednorázových letmých dotycích přes oděv. Od toho nemá Nejvyšší soud důvod se odchylovat ani v posuzované věci. Uvedenou hranici však jednání obviněného ve vztahu k oběma poškozeným výrazně překročilo a nabylo tím povahy trestného činu.

Oba poškození byli svěřeni dozoru obviněného a obviněný zneužil jejich závislosti, jak to předvídalo ustanovení § 242 odst. 2 tr. zák. Pro posouzení otázky, zda v poměru mezi obviněným a poškozenými byl vztah dozoru ve smyslu citovaného ustanovení, byl rozhodující faktický stav. V tomto ohledu je podstatné, že poškození v dětském věku třinácti let a necelých čtrnácti let byli svými rodiči vysláni na akce pořádané sdružením mimo jejich domov, tj. na zahraniční zájezd a na letní tábor. Obviněný se těchto akcí osobně zúčastnil v postavení odpovídajícím nejvyšší funkci ve sdružení. Tato funkce byla v rámci sdružení všeobecně uznávána a přijímána jako vrcholná autorita a vzor kladných vlastností, k jejichž vštěpování směřovala činnost sdružení. Za této situace již samotná přítomnost obviněného na uvedených akcích fakticky byla dozorem a poškození byli osobami svěřenými tomuto dozoru. Nic na tom nemění okolnost, že vedoucími akcí formálně byly jiné osoby, které zastávaly v organizační hierarchii sdružení nižší funkce než obviněný. Tím totiž nebyla na zmíněných akcích autorita obviněného vyplývající z jeho funkce nijak dotčena. Zneužití závislosti poškozených spočívalo v tom, že byli na obviněného v dané konkrétní situaci odkázáni ve zvýšené míře vyplývající z toho, že byli vzdáleni od svých rodin, že se nacházeli uvnitř společenství, které bylo ovládáno dominantní autoritou obviněného, a že pro ně bylo mimořádně obtížné vyhnout se jednání obviněného, klást mu odpor či projevit s ním jen prostý nesouhlas.

Právní posouzení obou skutků jako trestných činů pohlavního zneužívání podle § 242 odst. l, 2 tr. zák. odpovídá zákonu. Je tedy jasné, že napadený rozsudek není rozhodnutím, které by spočívalo na nesprávném právním posouzení skutku ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř.

Nejvyšší soud zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Učinit tak může jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takovém případě je nutné dát průchod ústavně garantovanému základnímu právu obviněného na spravedlivý proces a zásah Nejvyššího soudu má podklad v ustanoveních čl. 4, čl. 90 Ústavy.

Mezi skutkovými zjištěními Obvodního soudu pro Prahu 1, s nimiž se v napadeném rozsudku ztotožnil také Městský soud v Praze, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně není žádný extrémní rozpor. Skutková zjištění soudů mají jasné obsahové zakotvení ve svědeckých výpovědích poškozených, kteří podrobně, přesvědčivě a bez podstatnějších rozporů popsali, jakému jednání obviněného byli vystaveni a za jakých okolností k němu došlo. Z žádného důkazu nevyplynulo nic, co by odůvodňovalo pochybnost o pravdivosti svědeckých výpovědí poškozených. Pokud poškozený V. Ž. projevil určitou nejistotu v otázce, na kterém táboře se obviněný vůči němu dopustil jednání uvedeného v bodě 3 výroku o vině, a obtížněji zpětně odvozoval svou výpověď v tomto ohledu z podpůrných okolností, nijak to věrohodnost jeho výpovědi nesnižuje. Není úkolem Nejvyššího soudu jako soudu dovolacího, aby jednotlivé důkazy znovu reprodukoval, rozebíral, porovnával, přehodnocoval a vyvozoval z nich vlastní skutkové závěry. Podstatné je, že soudy prvního i druhého stupně hodnotily důkazy v souladu s jejich obsahem, že se nedopustily žádné deformace důkazů a že ani jinak nevybočily z rámce volného hodnocení důkazů podle § 2 odst. 6 tr. ř. Své hodnotící úvahy soudy jasně, srozumitelně a logicky vysvětlily. Nejistotu ve svědecké výpovědi poškozeného V. Ž. ohledně letního tábora, který byl místem spáchání skutku uvedeného v bodě 3 výroku o vině, soudy přijatelně překlenuly úvahami, které vedly k identifikaci tohoto tábora. To, že obviněný nesouhlasí se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, ani se skutkovými zjištěními soudů, není dovolacím důvodem.

Nejvyšší soud proto zjevně neopodstatněné dovolání obviněného podle § 265i odst. l písm. e) tr. ř. odmítl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. června 2013

Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec

http://kraken.slv.cz/7Tdo565/2013

Přidat komentář

Autor:

Text:

Opište tento text:

CAPTCHA

Komentáře

1)  E.B. (20.09.2014 13:00)

Bývalý odsouzený admirál GEMINI V.K. se jmenuje celým jménem Václav Kopecký,
ročník 1949. V GEMINI je znám pod přezdívkou “Dag“.

V nedávné době jsem se dozvěděl, že byl amestován v rámci amnestie Václava
Klause. Údajně je teď již bez záznamu v trestním rejstříku. To považuji za
krajně alarmující. Chtěl bych před ním tímto varovat všechny rodiče.

1

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Hledat

Kontakt

post@homosexualita.eu

Kdo má poštovního klienta klikne na emailovou adresu výše. Jinak adresu zkopírujte a vložte do adresní řádky emailu.

Náhodný obrázek