Mýtus 4 %

Sekce

Rychlé zprávy

Zákon nabídky a poptávky a podíl gayů na zneužívání dětí

Na internetu se nacházejí dva dobře zpracované materiály, ze kterých se dají vyčíst informace o rozsahu zneužívání dětí gayi.

/gallery/homosexualita-4-p01.jpg

Autor: Pavel Čermák

V průběhu devadesátých let museli homosexuální aktivisté ustoupit z neudržitelného údaje o desetiprocentním podílu gayů v populaci. Toto číslo (8 – 10 % mužů orientovaných výhradně homosexuálně) uvádí například ještě první české vydání MERCK MANUAL KOMPENDIUM KLINICKÉ MEDICÍNY z roku 1996, byť překladatel již v závorce poznamenává, že současná zjištění uvádějí podstatně nižší výskyt.

Nový záchytný bod si homosexuální aktivisté stanovili na úrovni čtyř procent. Například na stránkách pořadu Experiment 4% České televize se píše:

„Nejčastěji bývají uváděna 4  %, ikonizovaný údaj z Kinseyových zpráv“.

Tereza Jančová uvádí ve své diplomové práci:

„Nejvíce rozšířená představa o míře výskytu homosexuality v populaci vychází pravděpodobně z výsledků výzkumu velkého průkopníka v oblasti sexuologie Alfreda Kinseyho, který na základě anamnestického vyšetření velkých skupin mužů i žen došel k závěru, že zastoupení čistě homosexuálních osob v běžné populaci odpovídá 4 %. Toto číslo bylo pozdějšími výzkumy několikrát vyvráceno, ale přesto je v současné době dokonce určitým symbolem pro homosexuální menšinu“.

Zdeněk Sloboda v metodické příručce „Co vědět o sexuálních menšinách, jak o nich se žáky a žákyněmi mluvit a jak se na ně dívat“ pojednává téma následovně:
Homosexualita a mýtus 4% 01

Jak vysvítá z formulací ikonizovaný, je symbolem, tak si sami někteří stoupenci homosexuální ideologie dobře uvědomují, že toto číslo je podvod.

Zato Mgr. Sloboda jasně ukazuje proč je čtyř procentní podíl homosexuálů důležitý a využívá propagandistickou hodnotu tohoto čísla: …s nimi zaplníte Brno – druhé největší město v ČR – i s okresem Brno – venkov. (Pauza, aby si uvědomili to množství.) Tak hodlá rozvíjet „kritické myšlení“ žáků, jak prohlásil v úvodu svého pamfletu. Prokázal tím však jedinou věc, že je pouze drobným podvodníčkem, který věrně kráčí ve stopách velkého podvodníka Kinseyho.

Jaká je realita?

Williamsův Institut při Kalifornské univerzitě UCLA provedl srovnání několika průzkumů, jejichž výsledky jsou přehledně porovnány v následujícím sloupcovém grafu. Pět sloupců od leva jsou průzkumy uskutečněné ve Spojených státech a čtyři sloupce napravo jsou průzkumy z Kanady, Austrálie, Británie a Norska.
Homosexualita a mýtus 4% 02
Autor dochází k závěru, že ve Spojených státech je 1,7 % homosexuálů (1,1 % leseb a 2,2 % gayů), 1,7 % bisexuálů (2,2 % žen a 1,5 % mužů) a 0,3 % transgenderů, jak je zobrazeno na následujícím grafu:
Homosexualita a mýtus 4% 03
Pokud jednoduše spočítáme průměr ze čtyř neamerických průzkumů tak zjistíme, že při nich bylo zjištěno 0,93 % homosexuálů a 0,75 % bisexuálů.

Ještě jednou tedy zrekapituluji, že z porovnávaných devíti studií vyšlo zastoupení homosexuálů ve Spojených státech 1,7 % a mimo Spojené státy 0,93%. Průměr z těchto dvou čísel činí 1,3%, což je pouhá jedna třetina obvykle udávaných čtyř procent.

V České republice se v roce 1994 ve výzkumu Weisse a Zvěřiny přihlásilo k homosexualitě pouze 0,4 % mužů a 0,3 % žen. 1,4 % mužů a 2 % žen si nebyla jista. Tato čísla jsou tedy víceméně podobná údajům neamerických průzkumů, pokud předpokládáme, že by se část jedinců, kteří si nebyli jisti, přiřadila k homosexuální či bisexuální orientaci.

Údaje pro Americkou populaci tedy představují méně, než polovinu ikonizovaných čtyř procent a neamerické údaje dokonce méně než jednu čtvrtinu!

A při honbě za oněmi kýženými 4 % samozřejmě nemůžeme sčítat homosexuály s bisexuály. Homosexuální aktivisté totiž používají definici, která popisuje homosexualitu jako trvalou citovou a erotickou preferenci osob stejného pohlaví a jako celoživotní, neměnný a neléčitelný stav. Do této definice bisexuálové rozhodně nezapadají.

(Například definice: „Homosexualitou shodně s Benkertem rozumíme sexuální orientaci na osoby stejného pohlaví. Je to celoživotní, neměnný a nositelem nezapříčiněný a nezvolený, tedy nezaviněný stav, jenž je charakterizován tím, že nositel tohoto stavu je pohlavně přitahován a vzrušován osobu stejného pohlaví.“ [Brzek, Pondělíčková–Mašlová, 1992: 19])

Pokud chceme být důslední, tak se musíme podívat ještě podrobně na výše zmíněný aspekt definice homosexuality jako celoživotního, neměnného a neléčitelného stavu. Průzkumy, se kterými pracuje Williamsův institut i průzkum Weisse a Zvěřiny, jsou založeny na tom, co o sobě při jednom průzkumu uvedou jeho účastníci. To znamená, že takto koncipované průzkumy nezachycují, zda se sexuální orientace účastníků průzkumu v průběhu jejich života nemění.

Změnu sexuální orientace po deseti letech zkoumali Mock a Eibach (2011) a zjistili, že ke změně došlo u 64 % leseb a 9,5 % gayů. Ve svém článku dále rekapitulují další podobné studie. Například Dickson (2003) zjistil, že po pěti letech si udrželo stejnou orientaci pouze 65% gayů a 40 % leseb. Diamond (2008) našel změnu po deseti letech u 67 % žen, které se prohlásily za lesby, bisexuální, nebo unlabeled. Kinnish (2005) v retrospektivní studii zjistil následující podíl shodné sexuální orientace: heterosexuálové 97 %, homosexuální muži 61 %, bisexuální muži 34 %, homosexuální ženy 35 % a bisexuální ženy 23 %.

Z uvedených údajů je zjevné, že sexuální orientace je obecně méně stabilní u žen než u mužů a méně stabilní u bisexuálních jedinců než u homosexuálních. Pokud bychom se tedy drželi definic homosexuality, kterou sami homosexuální aktivisté používají, to znamená jako celoživotní a neměnné orientace, tak bychom měli údaje o podílu leseb snížit na 0,4 %, u amerických gayů na 1,6 % a neamerických gayů ve čtyřech studiích na 0,8 %. Po této redukci počtu homosexuálů na ty, kteří nemění svou orientaci alespoň po dobu pěti až deseti let, se tedy dostáváme ke skromným 0,8 %, což je pouhá jedna pětina čísla, které si vetkli do štítu homosexuální propagandisté.

Údaje o nestabilitě sexuální orientace můžeme doložit dokonce i Kinseyho výzkumy. Kinsey byl samozřejmě spíše podvodník než vědec a věda se od něho měla už dávno distancovat. Jeho způsob sestavování souboru zpochybnili již v letech, kdy publikoval své práce, statistik John Turkey a psycholog Maslow. Ve svých výzkumech evidentně nebral ohled na vliv toho, že se mu do výzkumu sami přihlašují dobrovolníci určitých typů, případně sám vědomě vybíral jedince deviantní. ZDROJ

Přímo na stránkách Kinseyho institutu se uvádí, že Kinsey nevěřil, že je možné získat reprezentativní vzorek populace. To je však jen velmi laciná výmluva, jak ospravedlnit podvádění. ZDROJ

Kinsey však nepředpokládal, že jedním ze základních pilířů homosexuální propagandy se v budoucnu stane právě teze, že sexuální orientace je vrozená – celoživotní – neměnná – neléčitelná orientace na osoby stejného pohlaví. Ostatně to popírá i sama jeho škála, která má dokladovat, že „živý svět je kontinuum v každém svém aspektu“. Proto nemáme důvod si myslet, že by právě v této veličině své výzkumy vědomě manipuloval, a můžeme předpokládat, že jeho údaje o nestabilitě sexuální orientace mohou alespoň částečně odpovídat realitě, zejména když do jisté míry podobné závěry uvádějí i současné studie. Výsledky Kinseyho výzkumů ohledně stability (či spíše nestability) sexuální orientace jsou na následujících dvou grafech. První je pro muže, druhý pro ženy, čísla 3, 4, 5 a 6 znamenají stupně Kinseyho škály. 6 = výlučně homosexuální, 5 = výrazně homosexuální, 4= spíše homosexuální, 3 = rovnocenně homosexuální a heterosexuální.
Homosexualita a mýtus 4% 04

Homosexualita a mýtus 4% 05
Kinsey v těchto grafech nezaznamenal, zda jedinec zůstává zařazen ve stejné skupině po celý život, jestli nepřechází od homosexuality k bisexualitě a naopak. On pouze měřil početnost lidí v jednotlivých věkových skupinách škály, kterou sestavil (Kinsey scale). U současných výzkumů je možné argumentovat, že starší generace vyrostly v jiných podmínkách než mladší, kdy jsou například uzákoněna manželství homosexuálů, a proto si svojí homosexualitu neuvědomují či nepřipouští. V době před publikací Kinseyho výzkumů, to znamená ve dvacátých, třicátých a čtyřicátých letech dvacátého století, nepředpokládáme, že by došlo k významnému posunu veřejného mínění ve vztahu k homosexualitě. Z toho důvodu má i dnes smysl podívat se právě na Kinseyho výzkumy, které nám ukazují na vysokou nestabilitu homosexuální orientace a zpochybňují samotnou definici homosexuality jako vrozeného – celoživotního – neměnného – neléčitelného stavu. Při důsledném sledování sexuální orientace po dobu celého života a nejen pěti až deseti let, jako ve výše zmiňovaných studiích, bychom se dostali k pouhým několika desetinám procenta, na jejichž spočítání by stačily prsty jedné ruky. ZDROJ

V závěru se ještě podíváme, jak je úspěšná homosexuální propaganda. Gallupův průzkum z roku 2011 ukázal, že průměrný Američan si myslí, že v USA je 25 % gayů a leseb. Jak vyplývá z následující tabulky, tak nejvíce zmanipulované skupiny, seřazené sestupně směrem od více zmanipulovaných k poněkud méně zmanipulovaným jsou: lidé s nízkými příjmy, s nízkým vzděláním, mladí, ženy, demokraté, sociální liberálové a liberálové.

Homosexualita a mýtus 4% 06
ZDROJ

Kinseyho podvody publikované v roce 1948 a 1953, které hovoří o 37 % mužů s nejméně jednou homosexuální zkušeností a o 10 % mužů převážně homosexuálních, stále žijí a formují myšlení americké veřejnosti. I skupina, která byla nejblíže skutečnosti (muži, kteří odhadli zastoupení homosexuálů na 19,4%) totiž desetinásobně přestřelila.

Stupeň zmanipulovanosti a „kompetentnost“ amerických voličů nechává nahlédnout na skutečné struktury a držitele moci za kulisami liberálně demokratických režimů.

Přidat komentář

Autor:

Text:

Opište tento text:

CAPTCHA

Komentáře

1)  bubla (28.12.2013 14:42)

Zajímavý článek, bohužel je podle mne poněkud tendenčně zaměřený a zamlčuje jisté skutečnosti. Neberete zde totiž v potaz fakt, že heterosexuálové nemají důvod měnit své sexuální chování, protože heterosexualita je společensky uznávaná vlastnost. Homosexuál je pod velkým společenským tlakem, aby se choval heteroseuxálně, proto i většina lidí s čistě homosexuální orientací měla nekdy v životě ženu, protože se snažili uspokojit požadavky svého okolí, není tedy divu, že homosexuální chování není tak pevně vyhraněné, jako chování heterosexuální. V zásadě je velmi pravděpodobné, že jsou lidé s homosexuální orientací, co si odmítají tuto skutečnost připustit a označují se za heterosexuály, nebo bisexuály, ačkoliv jejich vrozená preference je silněji orientovaná na stejné pohlaví. Z uvedených výzkumů je toostatně patrné. Je samozřejmě nesmysl, že v Americe je homosexuálů více než v Evropě, jenže v Amarice mají lepší společenské postavení a proto se k této orientaci odvažuje přiznat více lidí. Je proto velmi pravděpodobné, že údaj kolem 4-5% populace je v zásadě objektivní. 10% co uvádí někteří lidé, co chtěji homosexualitu za každou cenu propagovat, je naopak velice pravděpodobně skutečně přestřelených.

2)  oponent (23.06.2014 01:49)

Ja sem dam tiez statistiku a nechajme teda citatelov rozhodnut akym % bude verit. PS: tym homosexualnym stykom nie je mysleny sexualny akt ale napriklad nadmerne travenie casu s kamaratmi v hospode adt.

Zoberme si knihu doktora Vittelsa Sexuálny život amerických žien, New York, 1953. Počet výtlačkov viac ako milión exemplárov. Na stránke 119 sa tam uvádza nasledovná štatistika. Zobrali skupinu 1200 nevydatých žien zo strednej triedy, priemerný vek 37 rokov. Výsledky boli nasledovné:
1. 20% malo fyzické lesbické styky.
2. 51% malo emocionálne lesbické pohnútky.
− Čo z toho vyplýva? 20% + 51% = 71% nevydatých žien má skúsenosti s homosexualitou!
Potom testovali skupinu vydatých žien. Výsledky boli nasledovné:
1. 15% malo (pred manželstvom) fyzické lesbické styky.
2. 32% malo (pred manželstvom) silné emocionálne lesbické pohnútky.
− Takže, 15% + 32% = 47% vydatých žien má skúsenosti s homosexualitou! To jest 47% žien vstupuje do manželstva s mužom, zatiaľ čo vnútorne ich to ťahá k ženám. Preto v USA každé druhé manželstvo končí rozvodom (tých istých 47%).
− Čo sú to lesbičky a bývalé lesbičky? Nahliadnime opäť do štatistiky doktora Vittelsa. Skúmalo sa 1200 nevydatých žien priemerného veku 37 rokov. Zistilo sa, že 27% z nich malo lesbickú minulosť, ktorá sa klasifikuje nasledovne:
Iba s jednou ženou ‒ 17%
S dvomi ženami ‒ 5%
S tromi a viac ženami ‒ 5%
Spolu: 27%
− Treba tu podotknúť, že iba tretia skupina žien (5%) predstavuje akoby „ozajstné" alebo doživotné lesbičky. Zvyčajne práve týchto 5% aj figuruje v štatistikách lesbičiek. Ostatné 22%, to sú akoby bývalé lesbičky, takzvané „hriechy mladosti".
− Veľké percento žien sú ženy akoby bisexuálne alebo dvojpohlavné. Môžu spať aj s mužmi, aj so ženami. Pre ne je však charakteristická silná ľahostajnosť k emocionálnej stránke lásky. To jest dávajú len svoje telo, ale nie dušu. Spomeňte si na 47% vydatých žien doktora Vittelsa. Niekedy ich ešte nazývajú asexuálnymi alebo bezpohlavnými. Hranice sú tu veľmi neurčité,
− Latentná alebo potlačená homosexualita je dôležitejšia a rozšírenejšia, než otvorená forma homosexuality. Ak považujeme za čestné a otvorené lesbičky 5%, potom nečestných, latentných a potlačených bude 10-krát viac ‒ je to tých 47% vydatých žien, z ktorých je 15% „potlačených", teda tých, ktoré sa tým zaoberali pred manželstvom, a 32% „latentných", teda. takých, ktoré po tom túžili, ale nikdy to nerobili.

Senzační statistika dr. Kinseye v roce 1948 hlásí, že v USA, a to i mezi manžely v rámci příprav k pohlavnímu styku, 52% žen a 54% mužů se zabývá orálním sexem. Ale psychiatři jsou přesvědčeni, že orální sex označuje latentní homosexuální sklony, to jest začátky degenerace. To je důvod, proč v USA 50% manželství končí rozvodem. A kolik je za tím smutku a utrpení? Aby k tomu nedocházelo, je třeba podrobnější pohled na statistiku dr. Kinsey.
Zde máte shrnutí této statistiky:
1. 30% mužů mělo příležitostné homosexuální styky po dobu 3 let nebo více. Téměř každý třetí člověk.
2. 25% mužů, kteří měli trvalé, nikoli náhodné homosexuální styky po dobu 3 let nebo více. To je jeden ze čtyř mužů.
3. 18% mužů, kteří žili stejně jak s muži tak i s ženami. To je, jakoby byli bisexuální. Takový je téměř jeden z pěti mužů.
4. 13% "bisexuální muži", kteří měli více homosexuálních styků s muži než se ženami.
5. 10% mužů, kteří jsou více či méně výlučně homosexuálové.
6. 4% mužů, kteří SAMI se považují za kompletní homosexuály a dělají to celý svůj život.
Pohrávaje si s těmito procenty, dr. Kinsey dospěl k závěru, že "37% mužů jsou více či méně obeznámeni s homosexualitou", to jest jedna třetina Amerikánů. Z týchto 37% doktora Kinsieho iba 4% boli úplní, čestní a otvorení homosexuáli, ktorí sa tomu venovali celý život. Ostatné 33% sa zaoberali tým istým, ale iba čiastočne, v priebehu určitého obdobia ‒ teda 5 rokov, 3 roky, 1 rok alebo iba raz, alebo sa im o tom iba snívalo, no zažili pri tom orgazmus. Hovorí sa tomu čiastočná, latentná alebo potlačená homosexualita.

− Lesbičky často uzatvárajú manželstvá s homosexuálmi alebo impotentmi.

Podle průzkumu Blesku se orálnímu sexu věnuje 93 procent sexuálně aktivních Čechů ve věku 15-59 let a 89 % Češek. Muži toto dráždění přijímají nejraději pasivně vleže (45,5 %), velmi rádi to ale mají také v poloze 69 (38,5 %).

Jak už víte, podle znamenité statistiky dr Kinsey mezi manželskými páry v USA, 52% žen a 54% mužů praktikují "orální sex", což podle pravidla označuje homosexuální orientaci individua.
Ve skutečnosti, 47% dr. Vittelsa a 52% dr. Kinseye - to je stejná věc. To znamená, že téměř každá druhá žena více či méně je obeznámena s lesbismem. A když takové ženy jsou oddány, přitahuje je poloha 69. Ale milovat svého muže skutečně ty ženy nemohou - ani duší, a co je hlavní, ani tělesně. A to je hlavním důvodem rozvodů.

Teď už vím, že lesbičky se laskají s mužem jen proto, že jim může dát dobrou pozici, moc nebo peníze. Ženy tohoto typu nemohou milovat muže doopravdy, můžou pouze napodobovat lásku. Jako herečky na jevišti.

3)  J (04.06.2015 14:46)

Kolik je v populaci jak orientovaných lidí, vědí mobilní operátoři a poskytovatelé internetového připojení. A přehled má i místní poskytovatel menšího formátu. Pokud pokrývá oblast o počtu 1 000 uživatelů, tak už má slušnou statistiku, kolik uživatelů se kouká na hetero porno a kolik na gay porno.

4)  FD (31.01.2017 21:46)

Co je to za s*ačky??

1

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Hledat

Kontakt

post@homosexualita.eu

Kdo má poštovního klienta klikne na emailovou adresu výše. Jinak adresu zkopírujte a vložte do adresní řádky emailu.

Náhodný obrázek