Homosexuální sérioví vrazi a příčiny homosexuality v knize Andreje Drbohlava

Sekce

• Titulní strana
• Homosexualita
• Propaganda
• Homosexualita a nacismus
• Pohlavní nemoci
• Homosexualita a pedofilie
• Oscar Wilde
• Homosexualita a zoofilie
• Léčba homosexuality
• Homosexualita a církev
• Homosexualita a skaut
• Rusko a homosexualita
• Příčiny homosexuality
• Kriminalita a homosexualita

Rychlé zprávy

Zákon nabídky a poptávky a podíl gayů na zneužívání dětí

Na internetu se nacházejí dva dobře zpracované materiály, ze kterých se dají vyčíst informace o rozsahu zneužívání dětí gayi.

20.04.2014 [23:20], pacer, Kriminalita a homosexualita, komentováno 12893×, zobrazeno 877827×

1. Tato kniha má sloužit jako studijní materiál pro studenty behaviorální patologie a podobných oborů.
2. Upozornit na chyby v systému. Autor výslovně uvádí, že se neztotožňuje s absurdně altruistickým systémem resocializace a trestů. Každého člověka nelze převychovat nebo resocializovat.
3. Prevence a výzva k ostražitosti, protože značné množství obětí doplatí na vlastní důvěřivost, naivitu a neopatrnost.
4. Predikce, neboli předpověď. Dr. Drbohlav rozvíjí vlastní trojrozměrný model predikční diagnostiky, který je tvořený osmi elipsami a vytváří predikční matrici, v jejímž středu vzniká průnik 112 statistických hodnot, které představují model pachatele. Predikční diagnostika by měla umožnit včasné rozpoznání patologických jedinců a dokonce jejich evidenci v Databázi predisponovaných jedinců.

Dr. Drbohlav tedy knihu Psychologie sériových vrahů jednoznačně směřuje k praktickým účelům snížení počtu vražd a násilí ve společnosti a výchozím předpokladem k tomu je znalost všemožných okolností, které mohou varovat vyšetřovatele, běžné policisty, psychology, sociální pracovníky, ale i potenciální oběti.

Já také zastávám názor, že přesné informace jsou základním předpokladem pro prevenci a obranu před vražděním a jiným násilím. Proto jsem přesvědčen, že úmyslné zamlčování informací a zveřejňování nepravdivých informací o spojitosti mezi homosexualitou, sériovým vražděním, sexuálním zneužíváním dětí a jinými typy kriminality je možné i podle současných zákonů kvalifikovat jako trestný čin obecného ohrožení. Tato kvalifikace by měla být uplatněna zejména na lidi, kteří jsou odborníci a zároveň působí jako státní zaměstnanci na vedoucích pozicích. Brzy na ně dojde řada. Za několik let jejich počínání přestane krýt ideologie politického systému a bude nutné, aby se ze svých zločinů zodpovídali před soudem.

Problematikou, jak rozpoznat (potenciálního) sériového vraha, se zabývá například třináctá kapitola nazvaná Vybrané behaviorálně patologické jevy.

Píše se zde, že komplexní profily a kazuistiky sériových vrahů dokládají výskyt polymorfních kauzálně a komorbidní propojených poruch chování již od raného dětství. Lidově řečeno to znamená, že již od dětství lze u sériových vrahů pozorovat častější výskyt určitých poruch chování nebo charakteristických vlastností, kdy jedna porucha může být příčinou jiné poruchy, nebo se prostě jen vyskytují současně.

Dr. Drbohlav nelenil zařadit i podkapitolu Inklinace k nacismu. Přitom zde sám uvádí, že sérioví vrazi s těmito tendencemi se sami mezi neonacisty neřadí a spíše jen sbírají dobové exponáty a zbraně. Výskyt těchto nacistů, kteří se sami ani za nacisty nepovažují mezi sexuálními sériovými vrahy je pouhých 8 %.

Vzhledem k tomu, že doktor Drbohlav vyčlenil pro tuto osmiprocentní skupinu „nacistů“ samostatnou podkapitolu, očekával bych, že se samostatné podkapitoly dostane i skupinám, jejichž výskyt mezi sériovými vrahy je několikanásobně větší, a to vrahům s homosexuálním chováním, ať už gayům nebo lesbám.

Této pocty se homosexuálním sériovým vrahům bohužel nedostalo. Doktor Drbohlav v tomto ohledu projevil servilitu ideologii současného režimu a za každou cenu se snažil vyhnout příliš explicitnímu vyjádření souvislosti mezi mužským i ženským homosexuálním chováním a sériovým vražděním.

Na druhé straně nelze doktoru Drbohlavovi upřít určitou profesionální poctivost v tom směru, že do textu knihy zapracoval celou řadu informací, které pozornému čtenáři mohou poodkrýt souvislosti mezi homosexualitou, transvestismem, vražděním, násilím, sexuálním zneužíváním a podobnými jevy. Tak se to dělalo za komunistů také. Například v úvodu knih o historii byly povinné teze marxismu-leninismu, ale následně v hloubi stovek stran odborného textu bylo možné dovědět se leccos zajímavého.

Vyhnout se však zmínkám o homosexualitě úplně, není v tomto oboru ani dost dobře možné. Vzhledem k vysokému podílu homosexuálů a bisexuálů mezi vrahy a tím, že oběti určitého pohlaví jsou pro ně často zároveň i prostředkem k sexuálnímu uspokojení, by tak rozsáhlá emaskulace textu knihy byla až příliš nápadná.

Jeffrey Dahmer, homosexuální kanibal

Proto jsem se pokusil na vzorku sériových vrahů, který do knihy vybral dr. Drbohlav, spočítat, kdo z nich je homosexuál nebo bisexuál.

Doktor Drbohlav bohužel není důsledný v uvádění informace o tom, kdo z vrahů byl homosexuální. U každého vraha má tabulku, ve které někdy uvádí samostatnou kolonku sexuální preference, případně je informace o sexuální orientaci zjevná z kolonek prediktory, nebo typ oběti. Mnohde však informace v tabulce chybí, jako u české vražedkyně Jaroslavy Fabiánové, kde je však uvedena alespoň v závěru textu. Přitom pro porozumění osobnosti této vražedkyně je tato informace důležitá, protože v dětství byla údajně opakovaně znásilněna. Možná že dr. Drbohlav nechtěl na její lesbickou orientaci příliš upozorňovat. Čtenáři by si mohli uvědomit, že lesbami byly například i Olga Hepnarová, která najela na tramvajové zastávce Strossmayerovo náměstí v Praze do skupiny asi 30 lidí a 8 z nich zabila, nebo Kateřina Mauerová a Barbora Škrlová z Kuřimské kauzy, které týraly malé chlapce, Jakuba a Ondřeje, případně Čechokanaďanka Karla Homolková.

U některých sériových vrahů informace o homosexualitě nebo bisexualitě zcela chybí, ale našel jsem na internetu zdroje, které ji potvrzují, a tak jsem je doplnil. Jedná se o následující sériové vrahy: Berkowitz David, Coleman Alton (informaci uvádí Erik Holland), Haarmann Friedrich, Majors Orville (Eric W. Hickney),  Manson Charles, Speck Richard  a Watts Coral (Erik Holland).

Nedělám si velké iluze o spolehlivosti mnou provedeného zařazení jednotlivých vrahů. Na rozdíl od Dr. Drbohlava, který na přípravě knihy pracoval devět let jsem prostudování knihy a některých dalších materiálů věnoval jen několik dnů času. Je tedy na doktoru Drbohlavovi, který má nepochybně i publikace, které na internetu nejsou přístupné, aby v dalším vydání této knihy věnoval homosexualitě u mužů a žen a jejím souvislostem s vražděním, kanibalismem, sadismem, asfyxií a dalšími deviacemi dostatek prostoru a korelace exaktně statisticky vyhodnotil.

Pro tuto chvíli jsem tedy vyšel alespoň z mých skromných zdrojů a spočetl jsem všechny sériové vrahy, kteří byli homosexuální nebo bisexuální. Pokud bylo v jednotlivém případě více pachatelů, tak jsem počítal pouze hlavního pachatele, uvedeného na prvním místě.

Nesnažil jsem se rozlišovat homosexuály a bisexuály. Právě tato kniha ukazuje, jak se různé deviace volně a ve velkém počtu u jednotlivých vrahů kombinují. Neposkytuje tedy oporu ideologickému tvrzení, že se člověk rodí s jasně určenou homosexualitou, nebo jinou deviací. Také si nemyslím, že by bylo možné najít ostrou hranici mezi tím, čemu se říká sexuální orientace a situačním homosexuálním chováním, i když je zjevné, že homosexuální chování u mužů má větší stabilitu, než u žen, u kterých je velmi nestálé. Současný výskyt více deviací jsem dokumentoval i v článku, který se zabýval knihou Porozumění bestialitě a zoofilii.

Příkladem vraha, jehož homosexualita či bisexualita nemusí být na první pohled jednoznačná a sám vrah se k homosexualitě nehlásí, byl Andrej Čikatilo. Tento vrah dívek, žen a chlapců s mnoha deviacemi si u soudu stahoval kalhoty a vykřikoval, že není homosexuál. Z 53 známých obětí bylo 32 ženského pohlaví a 21 chlapců ve věku 7 – 16 let.

 

Andrej Čikatilo, 53násobný vrah. Deviace: homosexualita, pedofilie, algolagnie, nekrosadismus, nekrofilie, koprofilie, orgánový fetišismus, antropofágie. U soudu si stahoval kalhoty a vykřikoval, že není homosexuál.

Na druhé straně česká Wikipedie uvádí, že jeho první sexuální zkušeností byla ejakulace při potyčce s kamarádem. Dr. Drbohlav píše, že se ještě v době před započetím vražedné série pokusil pohlavně zneužít spícího chlapce. Vůči ženám byl impotentní.

U některých vrahů mám pochybnosti, ale na internetu nelze dohledat podrobnější informace a tak je do homo/bi skupiny nepočítám. Jsou to například Caroll Cole, Edward Gein (transvestita), nebo Waltraud Wagnerová, u které nelze najít jakoukoli informaci o tom, zda měla někdy nějakého přítele, snoubence, nebo cokoli o její sexualitě.

Příjmení sériových vrahů, které jsem zahrnul do homo/bi skupiny jsou následující: Andrade, Baninzi, Bar-Jonah, Bartsch, Bateson, Berdella, Berkowitz, Bijeh, Bishop, Bonin, Bowles, Brudos, Coleman, Conahan, Constanzo, Corll, Corona, Cottingham, Cunanan, Čikatilo, Dahmer, Dinsdale, Drenth, Dutroux, Erskine, Eyler, Fabiánová, Fish, Gacy, Gaskins, Gavarito, Grahamová, Haarmann, Haerm, Harvey, Homolková, Chanal, Iqbal, Kearney, Kraft, Kuerten, Lucas, Maake, Majors, Manson, Milat, Mullin, Neeleey, Nilsen, Olson, O´Neall, Panzram, Paulin, Pekalski, Petiot, Pommerenke, Ramirez, Resendiz, Sells, Shawcross, Speck, Swango, Watts, West, Wilken, Wuornosová, Zelenka.

Sériových vrahů, které jsem zahrnul do homo/bi skupiny je celkem 67 z celkového počtu 211, které dr. Drbohlav do Encyklopedie sériových vrahů vybral. Homosexuální a bisexuální sérioví vrazi tedy představují 32 % všech vrahů.

Spencer Lieb a kolektiv uvádějí v článku Statewide Estimation of Racial/Ethnic Populations of Men Who Have Sex with Men in the U.S., že ve Spojených státech je v průměru 6,4 % mužů kteří mají sex s muži (MSM). Do kategorie MSM se dostane každý, kdo měl po osmnáctém roce věku sex s jiným mužem. Je to velmi široká kategorie, do které spadají i muži, kteří třeba jen jednou experimentovali, nebo si přivydělávali jako homosexuální pornoherci nebo prostituti. Pokud bychom tak přísné pravidlo aplikovali na sériové vrahy, tak si myslím, že by mezi nimi bylo mnohem více MSM, než 32 % homo/bi, jak jsem je napočítal já.

Pokud jako základnu pro porovnání použiji výskyt MSM v běžné populaci, tak mi vychází z jednoduchého výpočtu (32 : 6,4), že homosexuálové a bisexuálové jsou mezi sériovými vrahy zastoupení 5x častěji, než by odpovídalo jejich zastoupení v populaci. Nebudu počítání zatěžovat ženami, které nejsou zahrnuty v MSM, protože mezi sériovými vrahy představují menšinu. Mezi sériovými vražedkyněmi je však výskyt leseb vysoký a při podrobnějším výzkumu by bylo třeba ženy počítat odděleně od mužů.  http://homosexualita.eu/files/Gates-How-Many-People-LGBT-Apr-2011.pdf

Podle údajů Williamsova institutu při Kalifornské univerzitě, po zprůměrování jimi uváděných amerických a neamerických studií vychází, že v populaci je cca 2,6 % homosexuálů a bisexuálů. Do této kategorie tedy nepatří například prostituti poskytující služby homosexuálům, kteří se sami necítí být sexuálně přitahovaní k mužům. V porovnání se zastoupením v běžné populaci ve výši 2,6 % je výskyt homo/bisexuálů mezi sériovými vrahy dokonce 12x vyšší! Prozatím bych se však držel spíše prvního porovnání s MSM, které sice zřejmě podhodnocuje zastoupení homosexuálů a bisexuálů mezi sériovými vrahy, ale vyhneme se tím výtce, že porovnáváme sexuální orientaci se situačním chováním nebo jinak motivovaným homosexuálním chováním.  http://homosexualita.eu/articles/mytus-4/

Kromě mých výpočtů dr. Drbohlav sám explicitně upozorňuje na vysoké zastoupení transvestitů mezi sériovými vrahy, když na straně 66 uvádí:

Robert P. Brittain poukazuje na fakt, že sexuální vrazi mohou být často transvestité, i když záliba v ženském se od obyčejných „normálních“ transvestitů může lišit. Mnoho z nich se často převléká do ženských šatů, ale na rozdíl od ostatních transvestitů se v nich nechtějí před jinými ukazovat, a tak nikdo nemá tušení, že tak vůbec činí.

 

Příčiny homosexuality

Kromě těchto informací o přímých souvislostech mezi vražděním a homosexualitou lze v knize najít celou řadu důležitých informací o homosexualitě a příčinách homosexuality obecně.

Strana 40:

Někteří psychiatři vedou diskusi o tom, jestli povaha první sexuální zkušenosti následované orgasmem zrealizované v kritické fázi vývoje jedince nemůže být rozhodující pro vývoj jakékoliv sexuální deviace podporované představami o takovém počínání.

Strana 72:

…chlapci signifikantně častěji než dívky bývají zneužiti větším počtem sexuálních agresorů. V tomto ohledu se nabízí otázka po spojitosti homosexuality s repetitivní sexuální viktimizací chlapců dětského věku. Spojitost a prevalenci v této minoritě osvětlují Weiss a Procházka zajímavými daty z výzkumu, ve kterém zkoumali v roce 1996 skupinu 211 homosexuálních probandů (194 mužů a 17 žen). Celkem 65 homosexuálních mužů, tedy třetina celého souboru, se v minulosti jako oběť setkala alespoň s jednou ze sledovaných forem sexuálního, neadekvátního chování. …

Obecně pachatelé dávali přednost určitému pohlaví oběti. Na dívky se zaměřilo 58 %, 14 % preferovalo chlapce, u 28 % byli oběťmi chlapci i dívky.

Strana 76 a 77:

Podle Gianottena se až 25 % adolescentů zneužitých ženou cítí homosexuálně orientováno. U těch, kteří byli zneužiti mužským pachatelem to bylo dokonce až 56 % (dodejme však, že otázkou zůstává, zda u některých z těchto mužem zneužitých chlapců nešlo vlastně o první homosexuální styk v souladu s jejich skutečnou homoerotickou orientací). U všech zneužitých chlapců pak byly podle autora zjištěny pocity znehodnocení, často velmi negativní vztah k sexu, vysoký výskyt abúzu alkoholu nebo homosexuálně prostituční chování.

Dále na straně 78 a 79 popisuje, jak se zneužité dítě s touto situací vyrovnává, neboli jakou zaujímá copingovou strategii (tři tečky vyznačují, že text plynule nenavazuje):

Uspokojení lze dosáhnout například substitucí, mnohé strádající děti se zaměřují na jídlo, hromadění věcí či jiné tělesné potřeby. …

Substituce jako psychická a behaviorální obrana může mít až obsedantně kompulzivní charakter s prvky fetišismu nebo automutilace.  …

První formou substituce je forma sběratelská (shromažďovací) …

Druhou variantou je substituce zaměřená na tělesné potřeby a jejich uspokojování je patologicky nadměrné. Jedná se třeba o přejídání nebo kompulzivní masturbaci. Třetí podobou je přesun agrese na nelidské oběti, čímž je myšlena hostilita ke zvířatům nebo materiální destruktivismus.  …

Krajním obranným mechanismem je rezignace, kdy dítě ztrácí o bližší vztah zájem.

… Jedním z významných obranných mechanismů je přijetí role špatného dítěte nebo také jinak přijetí negativní role. …

Dalším z mechanismů obrany je lpění na týrajících rodičích nebo také fixace na agresora. …

Další z možných obran je identifikace s agresorem. Dítě se s traumatem vyrovnává tak, že se začne chovat podobným způsobem jako jeho trýznitel. Projevuje se agresivně k ostatním, vyvolává konflikty, je nesnášenlivé a útočné. Jakmile přijme roli násilníka, mocného a aktivního činitele, zbaví se pocitů bezmoci a strachu, který prožívá v roli týraného.

 

Tyto způsoby vyrovnávání se se zneužitím by mohly vysvětlovat mnohé jevy, které v homosexuálních komunitách pozorujeme, jako vysoký výskyt závislostí, promiskuitního chování, ale i vysoký podíl na kriminalitě.

Na základě studia knihy lze pochopit mnohé souvislosti mezi sexuálním zneužíváním, nefunkční rodinou, nepřítomností otce, všemožnými hrůznými zážitky z dětství a tím, jak se postižené dítě následně samo chová v dospělosti, včetně nepřeberného počtu sexuálních deviací. Vidíme, že psychologové a kriminologové předpokládají, že události v dětství a období dospívání mají velký vliv i na rozvoj různých sexuálních deviací.

Dr. Drbohlav u výzkumu, který ukazuje na souvislost mezi homosexuálním zneužíváním a následnou homosexuální orientací oběti poznamenává, že někteří chlapci mohli být zneužiti právě proto, že jsou homoeroticky orientování:

až 25 % adolescentů zneužitých ženou cítí homosexuálně orientováno. U těch, kteří byli zneužiti mužským pachatelem to bylo dokonce až 56 % … otázkou zůstává, zda u některých z těchto mužem zneužitých chlapců nešlo vlastně o první homosexuální styk v souladu s jejich skutečnou homoerotickou orientací

Tato úvaha však nijak nezpochybňuje vliv homosexuálního zneužívání na následnou orientaci a dr. Drbohlav vcelku výstižně zachycuje komplexnost procesů vzniku homosexuality.

Genetické vlivy se totiž prakticky u všech nemocí, poruch a povahových vlastností v nějakém poměru mísí s vlivy prostředí.

Na následujícím grafu můžeme porovnat vliv dědivosti (heritability) na dvanáct onemocnění a poruch. Nejnižší dědivost je u generalizované úzkosti (generalized anxiety) a nejvyšší dědivost v případě bipolární poruchy. Ani v jednom případě však nepozorujeme, že by o výskytu poruchy rozhodovalo výlučně prostředí, nebo dědičnost.

Dědivost poruch (heritability of disorders) ve studiích dvojčat.

Situace je navíc ještě komplikovaná tím, že poměr vlivu dědičnosti a prostředí není u všech lidí stejný. Homosexualita není jednolitou poruchou, ale lidé k ní mohou dospívat z různých příčin a proto u konkrétního jednotlivce může být vliv dědičnosti na vznik homosexuality větší a u jiného menší.  Proto je výstižná i výše citovaná otázka dr. Drbohlava,  … zda u některých z těchto mužem zneužitých chlapců nešlo vlastně o první homosexuální styk v souladu s jejich skutečnou homoerotickou orientací.

U některých homosexuálů to tak nepochybně je, že již před prvním sexuálním stykem s mužem v sobě měli cosi nastaveno ve prospěch homosexuality, podobně jako třeba predispozici, sklon k alkoholismu. Otázkou však je, u kolika procent z těch, kteří v sobě nějaký dědičný sklon měli, by došlo k vývoji homosexuální orientace, kdyby se k nim žádný homosexuál nedostal, potkali dívku, která by jim byla sympatická, a zažili s ní svůj první sexuální styk završený orgasmem.

Pro pochopení této problematiky doporučuji podívat se na internetu třeba na příčiny cukrovky. To je onemocnění, které má několik typů a jednotlivé typy mají celou spoustu příčin. Cukrovka naštěstí není dotčena ideologickým bojem, jako vše co souvisí s homosexualitou, a tak je možné si na tomto modelu udělat obecnou představu, jak komplexní je lidský organismus a jeho interakce s prostředím a jak to asi bude s homosexualitou. Vzhledem ke složitosti lidského mozku a komplikovanosti interakcí v lidské společnosti to však bude asi ještě složitější, než u cukrovky.

 

Z celé knihy je zjevné, že představy psychologů, kteří se zabývají kriminalitou, jsou zcela v rozporu s obvyklými tvrzeními, že sexuální deviace jsou vrozené, nebo dokonce dědičné. Typickou ukázkou psychiatra, který takové nesmysly tvrdí, je například Cyril Höschl, který napsal:

odborníci jsou stále jednotni: sexuální deviace jsou vrozené … Opakuji však znovu, že pravá deviace je z velké části vrozená a v tomto smyslu nepřecvičitelná.

Höschl si ponechává určitý prostor v tom, že hovoří o pravé a nepravé deviaci. Potom by ale měl říci, kolik procent je těch pravých a kolik nepravých deviantů, jak se od sebe poznají a mnoho dalších údajů. Každopádně by jeho rozlišování znamenalo, že lidi s nepravou homosexualitou této deviace lze zbavit. To však Höschl určitě říci nechce, protože proti možnosti přecvičování homosexuálů z ideologických důvodů úporně bojuje.

Údaje z knihy dr. Drbohlava se v podstatě doplňují s tím, co píše David Hosier v článku Dětské trauma souvisí s homosexualitou. No a co?.

Psycholog Slavomil Hubálek zase píše, jakou hrůzu mu naháněli homosexuální sadisté, což ukazuje na to, že vysoký podíl homosexuálů ve vzorku sériových vrahů dr. Drbohlava není nahodilý. Celou citaci z jeho knihy Zpovědník vrahů jsem uvedl v závěru článku o homosexuálním vrahu Trynkiewiczovi.

 

V úvodu jsem se rozhorlil nad tím, že dr. Drbohlav se vyhýbá explicitnímu potvrzení souvislosti homosexuality a sériového vraždění. Části textu jako

… povaha první sexuální zkušenosti následované orgasmem zrealizované v kritické fázi vývoje jedince nemůže být rozhodující pro vývoj jakékoliv sexuální deviace  …  se nabízí otázka po spojitosti homosexuality s repetitivní sexuální viktimizací chlapců dětského věku …   až 25 % adolescentů zneužitých ženou cítí homosexuálně orientováno. U těch, kteří byli zneužiti mužským pachatelem to bylo dokonce až 56 %

však ukazují, že kniha přece jen může být užitečná i čtenáři, který sice nesní o pojídání genitálií mladých chlapců, ale hledá věcné informace o homosexualitě, jiných sexuálních deviacích a kriminalitě.

.

Přidat komentář

Autor:

Text:

Opište tento text:

Komentáře

«   1 ... 152 153 154 155 156 157 158 159 160 ... 323   »

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

• Krušnohorský kanibal Detlev Günzel je také homosexuál
• T. G. Masaryk o pederastii Oscara Wildea: Je to svinstvo a smrt
• Pederastie a homosexualita
• Proč Hitler zpřísnil tresty za homosexuální styk
• Další varování před zneužíváním dětí homosexuály z Gemini a CEDU
• My máme právo na homosexuální orgie, vy máte povinnost platit
• Homosexuální zneužívání chlapců v Německu
• Homosexuální zneužívání v americké armádě na vzestupu
• Homosexuální sérioví vrazi a příčiny homosexuality v knize Andreje Drbohlava
• Lidský T – lymfotropní virus HTLV u homosexuálů a transsexuálů
• Papilomaviry (HPV) u homosexuálů
• GEMINI - sdružení dětí, mládeže a dospělých popularizuje antickou pederastii?
• Karel Vašíček, homosexuální pedofil v kroužku radioamatérů
• Ester Janečková pokračuje v trestuhodné funerální show
• Čeští gayové - nový rekord v šíření HIV
• Gay-Palach, nebo dítě, jehož problémy nikdo „neřešil“?
• Homosexuální vrah Trynkiewicz - Satan z Piotrkowa
• Člověk v tísni – propaganda pod pláštíkem charity
• Dětské trauma souvisí s homosexualitou. No a co?
• Homosexuální struktury ve Vatikánu jsou bezpečnostní hrozbou.
• Židovský porno-mogul versus nejznámější ruský gay aktivista
• Gay metastázy v Ruské pravoslavné a Římskokatolické církvi
• Je Putin jedním z nás?
• Transgendeři - ještě promořenější než homosexuálové
• Zákon nabídky a poptávky a podíl gayů na zneužívání dětí
• Junák – svaz skautů a skautek vytváří podmínky pro zneužívání dětí homosexuály
• Herpes virus asociovaný s Kaposiho sarkomem u homosexuálů
• Globální šíření HIV homosexuály
• S Papežem proti homoherezi
• Syfilis – AIDS předantibiotické éry novověku
• Mýtus 4 %
• Léčba homosexuality související s kongenitální adrenální hyperplazií
• Láska, která si netroufá vyslovit své jméno (2.část)
• Zoo pro zoofily
• Srdce gayů by se měla pálit (někdy)
• Láska, která si netroufá vyslovit své jméno (1.část)
• Homosexuální prostituce dětí a dospívajících v Čechách
• Homosexuální nekrofilové se konečně dočkali!!!
• Homosexualita, bestialita a zoofilie v knize Hani Miletski
• Dětská homosexuální prostituce a homosexuální prostituce dospívajících

Hledat

Kontakt

post@homosexualita.eu

Kdo má poštovního klienta klikne na emailovou adresu výše. Jinak adresu zkopírujte a vložte do adresní řádky emailu.

Náhodný obrázek