Léčba homosexuality související s kongenitální adrenální hyperplazií

Sekce

• Titulní strana
• Homosexualita
• Propaganda
• Homosexualita a nacismus
• Pohlavní nemoci
• Homosexualita a pedofilie
• Oscar Wilde
• Homosexualita a zoofilie
• Léčba homosexuality
• Homosexualita a církev
• Homosexualita a skaut
• Rusko a homosexualita
• Příčiny homosexuality
• Kriminalita a homosexualita

Rychlé zprávy

Zákon nabídky a poptávky a podíl gayů na zneužívání dětí

Na internetu se nacházejí dva dobře zpracované materiály, ze kterých se dají vyčíst informace o rozsahu zneužívání dětí gayi.

30.08.2013 [14:45], admin, Léčba homosexuality , komentováno 5742×, zobrazeno 441257×

Autor: Pavel Čermák

Téma léčby či údajné neléčitelnosti homosexuality otevřu poněkud netradičním způsobem. Nebudu se snažit pokrýt celé spektrum problematiky, ale proberu poruchu, se kterou je homosexualita úzce spojena a která obecně naznačí, že homosexuality lze vědecky zkoumat i léčit. Aby bylo zřejmé, s jakým typem tvrzení vedu polemiku a že se nejedná o protivníka vymyšleného, uvedu nejprve jeden konkrétní příklad.

V oficiálních dokumentech Ministerstva školství se běžně dočítáme, že homosexualitu nelze léčit. Například v materiálu „Problematika dětské pornografie a její prevence ve škole“ (2003) uvádí autoři kapitoly o homosexualitě, Petr Kaňka a Andrea Scheansová:

„Homosexualita bývá definována jako „trvalá citová a erotická preference osob stejného pohlaví. Je to celoživotní, neměnný a nezvolený stav, charakterizovaný tím, že jeho nositel je pohlavně přitahován a vzrušován převážně či výlučně osobami stejného pohlaví“ (Pondělíčková, Brzek 1992).“
„Ačkoli přesná příčina není stále zcela jasná, o neléčitelnosti této odchylky již není pochyb.“ http://andreascheansova.cz/wp-content/uploads/2013/02/problematika-detske-pornografie-a-jeji-prevence-na-skole.pdf

Pokud autoři trvají na striktní definici, v té podobě, že homosexualita je celoživotní - neměnný – neléčitelný stav, tak by museli především radikálně slevit z 2 – 5 % homosexuálů v populaci, které sami uvádějí, či z obvykle používaných 4 %. Dostali by se potom na hodnoty okolo 1 %, což ale z taktických důvodů nečiní, protože by tím snižovali význam homosexuální komunity a důležitost řešení jejích problémů. Skutečným zastoupením homosexuálů v populaci se zabývám v článku „Mýtus 4 %“.

Další problém však mají v tom, že dnes již známe konkrétní druh nemoci, která často vede k homosexualitě a kterou nejen že lze léčit, ale ona se již několik let skutečně léčí. Tato nemoc se jmenuje Kongenitální adrenální hyperplazie (CAH) a navzdory tomu, že se vyskytuje poměrně vzácně, v Čechách zhruba u jednoho dítěte z 10.000, se jí dostalo značné mediální pozornosti. Homosexuální komunita totiž na jakoukoli zmínku o léčitelnosti reaguje velmi podrážděně. Důvodů je více a jedním z nich je (byť to asi není ústřední důvod) nepochybně děs gayů nad hrozbou omezení přísunu pubertálních chlapců a mladých mužů, kteří jsou mezi gayi nejvyhledávanějším artiklem. Uvedu zde dvě ukázky takové nervózní reakce, které potvrzují, že léčba homosexuality, konkrétně lesbianismu spojeného s kongenitální adrenální hyperplazií je možná, již několik let probíhá a je v homosexuální komunitě vnímaná jako vážná hrozba. První z nich je článek Davida Barrebyho „Úsvit anti-gay eugeniky?“, který doprovodil obrazem Gustava Doré Vyhnání Ismaela a jeho matky:

The Dawn of Anti-Gay Eugenics?

David Berreby August 18, 2010

Expulsion of Ishmael and His Mother by Abraham

Jako další ukázku ještě uvádím výřez ze stránky butch a dyke leseb, kde vidíme v nadpisu dramatické výkřiky znepokojení jako:

Eliminace lesbianismu a butchismu u žen

Toto je velmi znepokojující a hrozba pro všechny ženy, dyke i butch!!!

Sexuologové léčí těhotné ženy experimentálním lékem kvůli prevenci lesbianismu

ZDROJ

Kongenitální adrenální hyperplazie je onemocnění, které vede k nadprodukci mužských pohlavních hormonů a tím k maskulinizaci (pomužštění) dívek. Popisem nemoci samotné se zde nebudu zabývat, protože jej lze snadno najít na celé řadě stránek, např. konkrétně ve vztahu k této problematice.

Léčba kongenitální adrenální hyperplazie se provádí i v Čechách, jak popisuje např. doc. MUDr. Marta Šnajderová, CSc. z 2. dětské kliniky v Praze – Motole:

4. 4. Prenatální diagnostika 
má významné místo při další graviditě u rodin se známým výskytem kongenitální adrenální hyperplázie (CAH). Prenatální léčba pomocí dexametazonu podávaného matce umožňuje zmírnit virilizaci genitálu u postiženého ženského plodu. Efektu lze dosáhnout jen tehdy, pokud je léčba zahájena co nejdříve po průkazu gravidity (v ideálním případě již mezi 3.-4. týdnem). Za méně rizikovou než odběr choriových klků se v prenatální diagnostice pokládá časná amniocentéza (na některých pracovištích možná již v 11. týdnu gravidity). Kromě karyotypu se provádí cílené stanovení HLA či DNA analýza k detekci CAR. Při časné amniocentéze lze vyšetřit nejen buňky, ale též stanovit koncentraci 17a-hydroxyprogesteronu, testosteronu a případně i dalších steroidů v plodové vodě. U mužských plodů a u ženských nepostižených plodů se prenatální léčba ukončuje, u postižených ženských plodů léčba pokračuje až do porodu. ZDROJ

Léčba dexametazonem je kontroverzní nejen proto, že jsou při ní uváděna zvýšená rizika rozštěpu patra a dalších poruch, ale především právě proto, že v jejím důsledku z jedince postiženého CAH s ženskou chromozomální výbavou XX vyroste typická dívka a ne (částečně) maskulinizovaná lesba (jen někdy).

Samozřejmě se zatím jedná jen o malý zlomek populace leseb, ale vyvrací kategorické tvrzení, že homosexualitu nelze léčit. Na tomto příkladu vidíme, jak je nesmyslná, až směšná argumentace, kterou nám zde představuje výrok Kaňky a Scheansové z publikace Ministerstva školství: „Ačkoli přesná příčina není stále zcela jasná, o neléčitelnosti této odchylky již není pochyb.“ Co když jsou některé typy homosexuality způsobené nadbytkem, nebo naopak nedostatkem pohlavních hormonů v některých fázích nitroděložního vývoje? Nebo vlivem netypické exprese genů v důsledku epigenetických značek? Je vůbec možné tvrdit, že je nějaká nemoc či porucha neléčitelná? Zejména v době, kdy máme zmapován lidský genom a medicína zaznamenává rychlé pokroky v léčbě spousty nemocí, se kterými si dřívější lékaři nevěděli rady?

Samozřejmě že problematika je nesmírně komplexní a stále jen málo probádaná. Avšak absurdita výroku, ve kterém Kaňka a Scheansová tvrdí, že příčina není stále přesně známá a zároveň suverénně prohlašují, že o neléčitelnosti již není pochyb, je zjevná i bez odborných znalostí embryologie, endokrinologie a dalších oborů. Taková tvrzení jsou dnes prezentována v materiálech pro školy zcela běžně a to že zní z úst těch, kteří se s oblibou zaštiťují nejnovějšími poznatky vědy, není vůbec překvapivé.

Pro zajímavost uvedu ještě další příklad, tentokrát mužské homosexuality, která není léčena, ale odstraňována z populace eugenickým programem potratů na základě prenatální diagnostiky. Jedná se o syndrom XYY, též nazývaný Jacobsův syndrom, nebo syndrom supermuže. Syndrom supermuže se mu říká proto, že tito lidé mají dva mužské pohlavní chromozomy Y místo jednoho. Podrobnější informace o výskytu homosexuality u takto postižených mužů se těžko hledají, ale např. ve starší publikaci Johna Moneyho se uvádí, že z šestnácti mužů, u kterých byla známa jejich sexuální orientace bylo 7 bisexuálních, 7 homosexuálních a 2 heterosexuálních. ZDROJ

Podle studie z roku 2006 je ve Spojených státech 57% XYY mužů odstraňováno z populace pomocí potratů.

Zatím jsem nezaznamenal projevy zděšení ze strany homosexuální komunity nad tímto útokem proti vlastní komunitě. Buď si toho dosud nevšimli, nebo se tomuto tématu úzkostlivě vyhýbají. Je totiž určitou ironií osudu, že stoupenci potratů a homosexuality se rekrutují z těch samých kruhů a navíc mnozí potratáři měli zároveň blízko k eugenice. (Z průhledných důvodů se po II. světové válce k eugenice obvykle nehlásí, nebo pro to používají jiné termíny, než například eugenické potraty.)

Pokrytectví všech, kteří s podivuhodnou sebejistotou prohlašují, že homosexualitu nelze léčit vyšlo najevo například při sporu o výzkum homosexuálních ovcí na Oregonské univerzitě v roce 2006, ve kterém se výrazně angažovala též lesba Martina Navrátilová. Cituji z článku:

„Tenistka Martina Navrátilová se postavila do čela boje proti výzkumu homosexuálních ovcí na Oregonské universitě. Ta zjišťuje, jak lze homosexuální sklony ovcí potlačovat. Američtí homosexuálové se obávají, že by se výsledky mohly použít při potlačování homosexuality u lidí."

„Lavinu protestů spustila právě Navrátilová, která už desítky let bojuje za práva homosexuálů, ale je také členkou radikální organizace na ochranu zvířat Peta. V otevřeném dopise obvinila biologa Charlese Roselliho, že jeho pokusy mohou vyústit k "metodě umělého ovlivňování sexuální orientace".

„Pokud by se skutečně podařilo nalézt biologické důvody homosexuality, mohli by se konzervativní zákonodárci pokoušet měnit homosexuální sklony u nedospělých jedinců, uvedl jeden z právníků Andrew Sullivan. Ba co více, mohlo by podle něj docházet i k protihomosexuálním genetickým zásahům.“

Kam asi zmizela sebejistota ideologů homosexuality, že je tato porucha neléčitelná? Ti zasvěcenější samozřejmě dobře ví, že taková prohlášení jsou holým nesmyslem. Jejich sebejistota spočívá spíše v tom, že v okruhu západního světa mají tak drtivou mocenskou převahu, že si mohou s klidem dovolit současně tvrdit, že homosexualitu nelze léčit a zároveň vést zastrašovací kampaně proti vědcům, z jejichž výzkumů by mohly poznatky umožňující léčbu vzejít. Současný člověk je ideálně připraven všeprostupující filosofií relativismu akceptovat vzájemně se vylučující tvrzení jako pravdivá a ani po souvislostech příliš nepátrat.

Díky enormní síle homosexuální lobby je od vyřazení homosexuality ze seznamu nemocí obtížné získávat granty na výzkum homosexuality, který by mohl vést k publikaci nějakých nežádoucích faktů. Stoupenci homosexuality dobře ví, že vědecký výzkum nemohou úplně zastavit, ale i tak se jej snaží alespoň brzdit. Bohužel jsou v tom dost úspěšní.

V závěru bych se chtěl omluvit všem lidem, kteří v sobě nesou syndrom CAH nebo XYY, i jejich rodičům, za zjednodušené a bezskrupulózně uváděné informace o těchto syndromech. Proto znovu zdůrazňuji, že přesný popis těchto syndromů je třeba studovat na odborných stránkách, protože tento článek řeší pouze jeden aspekt zmíněné problematiky a z důvodu stručnosti jej záměrně nechci zatěžovat mnohastránkovým popisem odborných detailů. Potřeba psát články jako je tento, je vyvolána bezuzdným řáděním homosexuální lobby, která zneužívá lidí s postiženími a na druhé straně citlivosti zdravých lidí vychovaných v lásce k bližnímu, k prosazování svých zištných a společensky škodlivých zájmů. Dělají to tím způsobem, že s odvoláním na poměrně malý počet lidí skutečně postižených a objektivně neschopných ovládat v některých aspektech své chování se domáhají legalizace a legitimizace zvrhlého, škodlivého, ubližujícího a ve svých důsledcích ekonomicky nákladného jednání pro celé zástupy egoistických, narcistních, hypersexuálních, priapických jedinců. Proto se také snaží tak úporně dokázat dědičnost, nebo aspoň vrozenost homosexuality, aby mohli využít status menšiny, která za své chování není zodpovědná, ale jdou ještě dále, když požadují aby jejich chování bylo akceptováno jako normální. K postiženým lidem je totiž společnost citlivá a tolerantní, jako v případě zlodějíčků – kleptomanů a dokonce i třeba vrahů jednajících v nepříčetnosti kvůli paranoidní schizofrenii.

Jedním z účelů této stránky je oddělit ty, kteří se musí v životě vypořádávat s nezaviněnými problémy, ale berou při tom ohled na své okolí, od těch, kteří také mohou mít různé potíže, ale řeší je bezohledně, na úkor druhých, nekonečným eskalováním požadavků a často svým chováním problémy pouze stupňují a ubližují jiným.

Dnes by byl dostatečný prostor pro diferenciaci postojů a toleranci k těm, kterým současná medicína nedokáže poradit a jejichž sexuální chování je nebezpečné pro okolí například v souvislosti s autismem, nebo nepřekračují určité meze nebezpečnosti pro ostatní, a mnoho dalších situací. (Tolerance samozřejmě neznamená rezignaci na ochranu společnosti.) Jinak to ani filosofická koncepce přirozeného zákona nepřipouští. Bohužel kvůli urputnému odporu homosexuální lobby vůči medikalizaci homosexuality, vědeckému výzkumu homosexuality a záměrnému matení situace propagandou, důležité informace pro diferenciaci postojů chybí, nebo se jeví nejisté. Za takové situace není možné vypustit z vězení 20 zločinců kvůli tomu, že u jednoho z nich došlo k záměně vzorku DNA, ale my nevíme, u kterého z nich se to stalo. Vzhledem ke statisticky vysokému procentu recidiv totiž lze snadno vypočítat, že na jednoho zachráněného člověka by následně připadlo několik vražd, znásilnění a ublížení na zdraví. Základní pravidla racionality a spravedlnosti nám říkají, že o lidských životech nikdo nemá právo svévolně rozhodovat. Nebylo by prostě rozumné, a tím pádem ani spravedlivé, nechat zemřít pět lidí výměnou za záchranu jednoho.

Problematiku léčby a prevence homosexuality pro tuto chvíli uzavřu, protože pro další diskusi na toto téma je nutné si vytvořit předpoklady tím, že proberu dosavadní vědecké poznatky o příčinách a podstatě homosexuality.

Přidat komentář

Autor:

Text:

Opište tento text:

Komentáře

«   1 2 3 4 5 6 7 8 ... 144   »

Přihlásit

Aktuální články

• Krušnohorský kanibal Detlev Günzel je také homosexuál
• T. G. Masaryk o pederastii Oscara Wildea: Je to svinstvo a smrt
• Pederastie a homosexualita
• Proč Hitler zpřísnil tresty za homosexuální styk
• Další varování před zneužíváním dětí homosexuály z Gemini a CEDU
• My máme právo na homosexuální orgie, vy máte povinnost platit
• Homosexuální zneužívání chlapců v Německu
• Homosexuální zneužívání v americké armádě na vzestupu
• Homosexuální sérioví vrazi a příčiny homosexuality v knize Andreje Drbohlava
• Lidský T – lymfotropní virus HTLV u homosexuálů a transsexuálů
• Papilomaviry (HPV) u homosexuálů
• GEMINI - sdružení dětí, mládeže a dospělých popularizuje antickou pederastii?
• Karel Vašíček, homosexuální pedofil v kroužku radioamatérů
• Ester Janečková pokračuje v trestuhodné funerální show
• Čeští gayové - nový rekord v šíření HIV
• Gay-Palach, nebo dítě, jehož problémy nikdo „neřešil“?
• Homosexuální vrah Trynkiewicz - Satan z Piotrkowa
• Člověk v tísni – propaganda pod pláštíkem charity
• Dětské trauma souvisí s homosexualitou. No a co?
• Homosexuální struktury ve Vatikánu jsou bezpečnostní hrozbou.
• Židovský porno-mogul versus nejznámější ruský gay aktivista
• Gay metastázy v Ruské pravoslavné a Římskokatolické církvi
• Je Putin jedním z nás?
• Transgendeři - ještě promořenější než homosexuálové
• Zákon nabídky a poptávky a podíl gayů na zneužívání dětí
• Junák – svaz skautů a skautek vytváří podmínky pro zneužívání dětí homosexuály
• Herpes virus asociovaný s Kaposiho sarkomem u homosexuálů
• Globální šíření HIV homosexuály
• S Papežem proti homoherezi
• Syfilis – AIDS předantibiotické éry novověku
• Mýtus 4 %
• Léčba homosexuality související s kongenitální adrenální hyperplazií
• Láska, která si netroufá vyslovit své jméno (2.část)
• Zoo pro zoofily
• Srdce gayů by se měla pálit (někdy)
• Láska, která si netroufá vyslovit své jméno (1.část)
• Homosexuální prostituce dětí a dospívajících v Čechách
• Homosexuální nekrofilové se konečně dočkali!!!
• Homosexualita, bestialita a zoofilie v knize Hani Miletski
• Dětská homosexuální prostituce a homosexuální prostituce dospívajících

Hledat

Kontakt

post@homosexualita.eu

Kdo má poštovního klienta klikne na emailovou adresu výše. Jinak adresu zkopírujte a vložte do adresní řádky emailu.

Náhodný obrázek