Vliv židovských lídrů v masmédiích je nezměrný, je nezměrný…

Sekce

Rychlé zprávy

Zákon nabídky a poptávky a podíl gayů na zneužívání dětí

Na internetu se nacházejí dva dobře zpracované materiály, ze kterých se dají vyčíst informace o rozsahu zneužívání dětí gayi.

/gallery/masmedia-gayove-v-posteli-p01.jpg

Autor: Pavel Čermák

V tomto smyslu se vyjádřil víceprezident Spojených států Joseph Biden k vlivu židovských lídrů v amerických médiích. Stalo se tak při recepci během letošního Měsíce židovského amerického dědictví (Jewish American Heritage Month), což jsou oslavy toho, co Židé dosáhli ve Spojených státech a jak přispěli k jejich rozvoji. Oslavy byly uzákoněny za prezidenta Bushe v roce 2006 a zabírají vždy měsíc květen každého roku.

Než uvedu citaci z projevu víceprezidenta Bidena, tak by přece jen stálo za to představit jeho dosavadní politickou kariéru. Joseph Biden se narodil v roce 1942, vystudoval práva a již v roce 1972, tedy ve třiceti letech, se stal senátorem za Demokratickou stranu. Senátorem zůstal až do roku 2009, kdy byl zvolen víceprezidentem Spojených států. V té době byl čtvrtým nejdéle sloužícím senátorem. V roce 2008 o sobě prohlásil: "Nikdo nebyl nikdy větším přítelem Izraele než Joe Biden."

 

Masmédia – Obama a Biden 01

Manželé Bidenovi spolu s manžely Obamovými při inauguraci v roce 2013

Biden se sice hlásí k římskokatolické církvi, ale nedodržuje ani základní body církevní nauky, takže někteří biskupové by mu odmítli podat hostii při přijímání. Letos prohlásil, že stále sní o tom, že se stane americkým prezidentem.
Z dlouhé a úspěšné politické kariéry Josepha Bidena můžeme usuzovat, že je to politik nanejvýš povolaný vyslovit se k tak delikátní otázce, jako je vliv Židů na formování názorů prostých Američanů. Biden tedy zhodnotil vliv Židů na postoje vůči homosexuálům následujícím způsobem:

„Jsem přesvědčen, že to co ovlivňuje dění v Americe, co ovlivňuje naše postoje v Americe, jsou stejně tak kultura a umění jako cokoli jiného.“

„To nebylo nic, co bychom zajistili prostřednictvím legislativy. Byl to „Will and Grace“, byla to sociální média. Doslova. To je to, co změnilo postoje lidí. To je ten důvod, proč jsem si byl tak jistý, že velká většina lidí bude akceptovat, a rychle akceptovat manželství gayů.“

„Za tím vším, vsadil bych se, že 85% těchto změn, ať už v Hollywoodu nebo sociálních médiích, je důsledkem vlivu židovských lídrů v tomto průmyslu. Ten vliv je obrovský, ten vliv je obrovský. A já mohu dodat, že to vše je pro dobrou věc.“

ZDROJ

To jsou velmi odvážná tvrzení, která si v Čechách málo kdo troufne diskutovat. A proto je dobře, že je Biden řekl, protože pokud rozsah židovského vlivu může hodnotit americký viceprezident, tak je jistě možné, aby jeho slova citoval a diskutoval i normální Čech. Však to Bidenovi také mnozí vyčetli, že tím dává do rukou munici odpůrcům Židů. Samozřejmě by si přáli, aby lidé zůstávali v nevědomosti, potom si s nimi mohou dělat, co chtějí. 
Kde Biden vzal číslo 85 % změn v důsledku vlivu židovských lídrů? Lze předpokládat, že dobře zná složení vlastníků a manažerů důležitých amerických masmédií. Bodejť by je neznal, když od nich potřeboval podporu při každé volební kampani. Ostatně stačí se podívat na národnost tvůrců komediálního seriálu Will a Grace a Bidenovy údaje se začnou jevit v docela realistickém světle.
Bidenův projev samozřejmě stačí pouze k otevření problému. Vybral jsem jej především z toho důvodu, že se jedná o pouhých pár týdnů starou událost a také proto, že jej vyslovil člověk, který se pohybuje ve vrcholných strukturách mocenské elity současného světa. Naznačuje, kde se bere obrovská síla homosexuální lobby a jakými cestami prosazuje svoje cíle ve společnosti. Samozřejmě je nutné provést mnohem detailnější analýzu, protože homosexuální lobby se rekrutovala historicky i z jiných struktur společnosti, než jak je tomu podle Bidenových slov v posledních letech. Také je třeba vzít v úvahu, že i mezi Židy jsou skupiny, které bojují proti homosexuálnímu chování. Jsou to většinou ortodoxní věřící, často zároveň odpůrci sionistů, ale jejich vliv je v porovnání s většinou Židů, kteří podporují homosexuální lobby, nepatrný. Na následujícím obrázku vidíme ukázku jejich demonstrace s transparentem „Nesodomizuj Jeruzalém“.

Masmédia – ortodoxni židé proti homosexuálům

Demonstrace s nápisem na transparentu „Nesodomizuj Jeruzalém“

Bidenova prohlášení o tom, že vliv Židů odpovídá osmdesáti pěti procentům a že ten vliv je nezměrný, je nezměrný (The influence is immense, the influence is immense.) otevírá mnohem více otázek, než bylo zodpovězeno. A jsou to záležitosti ještě znepokojivější, než samo tvrzení o nezměrném vlivu Židů. Podle údajů Jewish Virtual Library bylo v roce 2012 ve Spojených státech 5.425.000 Židů tzv jádrové židovské populace (Core Jewish Population) a 6.722.000 přílušníků tzv. rozšířené židovské populace (Enlarged Jewish Population), která v sobě tu předchozí, jádrovou populaci zahrnuje. Do rozšířené židovské populace se počítají také rodinní příslušníci nežidovského původu, a proto je třeba brát toto číslo s velkou rezervou. Pokud však vezmu jednoduše průměr z těchto dvou údajů v poměru k současnému počtu obyvatel Spojených států 315 milionů, tak podíl Židů činí 2 %.

Biden sice mluví o lídrech, ale i lídři a podnikatelská elita jsou v prvé řadě reprezentanti a vůdci své komunity. A je jistě hodno zamyšlení, že 2% minorita má tak obrovský vliv v médiích, že jí lze přičíst 85 % úspěchu, kterého homosexuální lobby ve Spojených státech dosáhla.

Okamžitě lze namítnout něco ve smyslu: A proč by takový vliv neměli, když jsou schopní a vypracovali se. Avšak šlechta se na své pozice také musela vypracovat, a přes to v historii mnozí dělali všechno proto, aby ji majetků a vlivu zbavili.

Nebudu se zde zabývat Americkou ústavou, protože tam je to s demokracií poněkud komplikovanější, a tak ocituji z české ústavy:

Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.

Volby do Poslanecké sněmovny se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásady poměrného zastoupení.

Ústava zní velmi přesvědčivě a nikoho nezanechává na pochybách, že v České republice skutečně vládne lid. Vždy v období voleb vidíme řadu soudních sporů kvůli přesnému dodržení všech zákonných ustanovení souvisejících s volbami. Zdálo by se, že stát na dodržování zákonů úzkostlivě dbá a ve volebních komisích jsou přece také zástupci mnoha politických stran. Co když je ale háček někde jinde, než v tom že občas někdo svůj hlas prodá za pár piv, nebo že volební lístky nebyly distribuovány předepsaným způsobem?

Dnešní společnost je nesmírně komplexní a poznatky ve všech vědních oborech narůstají doslova astronomickým tempem. Běžný člověk nemá vedle své rodiny, zaměstnání a práce na chalupě dostatek času a často ani určité základní předpoklady, aby pátral, zda mají pravdu keynesiánci nebo rakouská ekonomická škola, aby studoval politickou a náboženskou situaci v jednotlivých zemích Blízkého východu, nebo zkoumal genetické a epigenetické vlivy na homosexualitu.

V dobách zrodu moderních demokracií se idealisticky říkalo, že s rozvojem školství a tím jak bude lidem přibývat volného času na úkor manuální dřiny, se stále většímu okruhu obyvatel dostane takového vzdělání a poznání, že většina lidí bude schopna se kompetentně vyjadřovat k politickým a společenským problémům. Dnes ale vidíme ze stále rostoucího počtu studijních oborů na středních a vysokých školách, že vzdělání se více a více specializuje, což znamená, že jednotlivý studijní obor pokrývá stále menší podíl na celku. Ve hře je samozřejmě mnohem více faktorů, jako je přirozené rozdělení schopností v populaci, ale i tak je zřetelné, že běžný člověk nezvládá samostatné studium mnoha oborů, které jsou potřebné k řízení státu, a je víceméně odkázán na zdroje informací, které jsou mu nejčastěji servírovány z televize, novin a rádia.

A tady se dostáváme k jádru celého problému. Ten, kdo je usazen u moci a kontroluje většinu masmédií pomocí výběru zpráv, hodnotového podbarvení zpravodajství a tvorby zábavných pořadů, dlouhodobě formuje názory voličů a ty se prostřednictvím voleb následně přetavují v uzavřeném kruhu zpět do politické moci. Potom by se ale nejednalo o systém vládnutí, kde je primárním hybatelem, zdrojem moci lid – demokracii, ale o jiný systém, v jehož názvu by měl být skutečný zdroj moci. Zvolit toto pojmenování ale není vůbec jednoduché, protože politické systémy v průběhu historie prochází evoluční proměnou, byť jsme zvyklí je na základě určitých formálních kritérií po dlouhá období pojmenovávat stejně.

Nechci zde problematiku politických systému blíže rozebírat, protože je to příliš rozsáhlé téma a vyžaduje samostatné pojednání. Tímto tématem se zabývají nebo k němu mají co říci vědní obory jako je politická filosofie, politologie, metahistorie, teorie mezinárodních vztahů, studium médií (media study), antropologie, sociologie a je třeba jít od základů. Později se tomuto tématu budu věnovat na samostatné webové stránce.

Ještě je třeba zastavit se u otázky, zda vůbec mohou televizní pořady jako Will a Grace vůbec ovlivnit názory diváků. Jakými mechanismy komediální seriál působí na psychiku lidí a formuje jejich názory se zabývá článek:

Může jeden televizní seriál něco ovlivnit? Will a Grace a hypotéza parasociálního kontaktu

(Schiappa, Gregg, Hewes: Can One TV Show Make a Difference? Will & Grace and the Parasocial Contact Hypothesis)
Když NBC začala v roce 1998 poprvé vysílat seriál Will a Grace, chválili obhájci práv gayů a kritici tento program za pozitivní zobrazení dvou gayů velmi odlišných povahových vlastností. Na jaře 2001 měl Will a Grace sledovanost 17,3 milionu diváků týdně, v roce 2002 vstoupil do syndikace a v současnosti je možné jej sledovat na většině mediálních prostorů.

Masmédia – gayové v posteli 01

Autoři článku zkoumají způsob, jak může televizní seriál pozitivně ovlivnit postoj diváků ke gayům. Za tímto účelem navrhují spojení dvou teorií, a to kontaktní hypotézy a teorie parasociální interakce.

Kontaktní hypotéza (Gordon W. Allport, 1954) říká, že osobní kontakt je jednou z nejefektivnějších cest, jak lze za vhodných podmínek snížit předsudky mezi členy většinové a menšinové skupiny společnosti. Společenské kontakty jsou zvláště účinným způsobem, jak snižovat sexuální předsudky za předpokladu, že členové většinové společnosti jsou opakovaně v kontaktu s různými (typickými a atypickými) a zároveň příjemnými reprezentanty minoritní skupiny.


Teorie parasociální interakce (Horton a Wohl, 1956) říká, že jedním z nejvýraznějších charakteristik masmédií jako je rádio, televize a film je, že dávají iluzi osobního (face-to-face) vztahu k herci. Termín parasociální interakce tedy popisuje jev, kdy diváci utváří své názory skrze televizní pořady bez ohledu na to, zda se jedná o fiktivní postavy nebo reálné osoby.

Nechci tvrdit, že zřetězení těchto dvou teorií skutečně popisuje v dostatečném rozsahu lidské chování. Člověk není brouk, kterému stačí ucítit feromon, podle kterého neomylně směřuje k cíli. Sílu ztotožnění čtenáře s fiktivní postavou však dobře znali i spisovatelé beletrie o stovky let dříve a tak se zdá, že základ těchto teorií bude správný. Problematika působení masmédií je samozřejmě mnohem komplexnější a zabývá se jí vědní obor studium médií (media study). Touto problematikou se také budu zabývat později v samostatné analýze a tak zde uvádím pouze stručný příklad, jakými mechanismy lze ovlivňovat společnost pomocí takovýchto mediálních feromonů. Samozřejmě musí být poněkud složitější, než stačí na členovce s mozkem o velikosti špendlíkové hlavičky, ale teoretici propagandy lidské psychice dobře rozumí a konstruují takové feromony šité přesně na míru dané situace.
ZDROJ

Ještě bych měl zmínit, v čem spočívá hlavní podvod propagandy, v tomto případě v podání seriálu Will a Grace. Podvod spočívá v tom, že gayové jsou v tomto seriálu prezentováni zcela odlišně od typického vzorku homosexuální populace. Stačí vydržet u několika epizod seriálu a je to jasné. Pro ty, kteří nesnáší nekonečné americké seriály, zde uvedu, jak hodnotí současnou medializaci gayů sami stoupenci homosexuálů:

„Ve své knize All the Rage: The Story of Gay Visibility in America, Waltersová pečlivě zaznamenává paradox zvýšené viditelnosti. Uznává, že časy jsou lepší, že zobrazení života gayů je snadněji dostupné a v některých státech jsou gayové chráněni před diskriminací, ale tato nová viditelnost a poznání neznamená, že Američané gaye a lesby akceptují. Místo toho Waltersová upozorňuje, že tato nastupující viditelnost ve skutečnosti vytváří nové formy homofobie – zde speciálně píše o akceptaci „dobrých“, asimilovaných, manželství milujících a asexuálních gayích oproti „špatným“, liberacionistickým, promiskuitním gayům – a věří, že zvýšená prezentace v médiích dává falešné porozumění omezeným ziskům, které byly gayům a lesbám zaručeny v diskriminačních zákonech.“ ZDROJ

Takže metoda homosexuální propagandy je průzračně jednoduchá: v televizi předvádět dobré, asimilované, manželství milující a asexuální gaye, kteří však ve skutečnosti představují jen mizivé procento mužské homosexuální populace. Běžný divák to zbaští i s navijákem, nerozlišuje totiž mediální svět od světa reálného, nemá čas studovat komplikovanou problematiku homosexuality a mnohdy se i bojí chodit na politicky nekorektní, „extremistické“ webové stránky. Všichni dnes přece ví, že NSA shromažďuje metadata i běžné odposlechy a tak nechtějí uvíznout v síti..

Přidat komentář

Autor:

Text:

Opište tento text:

CAPTCHA

Komentáře

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Hledat

Kontakt

post@homosexualita.eu

Kdo má poštovního klienta klikne na emailovou adresu výše. Jinak adresu zkopírujte a vložte do adresní řádky emailu.

Náhodný obrázek